Článek
Ačkoliv bylo nezaměstnaných jen o 2604 více než před měsícem, neznamená to, že v evidenci přibylo právě tolik uchazečů. Ve skutečnosti se v únoru nově přihlásilo 32 523 nezaměstnaných, ale dalších 29 919 lidí z evidence odešlo.
Nezaměstnanost se podle úřadu i přes globální pandemii stále drží na poměrně nízkých číslech. Počet pracovních míst nabízených na úřadech práce stále převyšuje počet registrovaných nezaměstnaných.
Podle generálního ředitele úřadu Viktora Najmona krize na trh práce působí silně disproporčně. „Jsou odvětví, která výrazně postihlo nařízené uzavření provozů, především cestovní ruch, gastronomie, služby, obchod, kultura. A na druhé straně jsou oblasti, jako je výroba, zdravotnictví, sociální péče, ve kterých se zaměstnavatelé potýkají s nedostatkem pracovní síly,“ upřesnil.
Nezaměstnanost v Česku vzrostla
Meziměsíčně nezaměstnanost poklesla ve 28 okresech. Nejvíce v okrese Tachov o 2,5 procenta, okrese Jihlava o 2,4 procenta a okrese Uherské Hradiště o 2,3 procenta.
Naopak nezaměstnanost vzrostla ve 48 okresech, zejména pak v okrese Ústí nad Labem o 4,4 procenta, Jičín o 4,1 procenta a Sokolov o 3,9 procenta.
Nejnižší nezaměstnanost vykazují okresy Rychnov nad Kněžnou (dvě procenta), Pelhřimov (2,1 procenta), Praha-východ a Mladá Boleslav (oba 2,2 procenta). Naopak s nejvyšší nezaměstnaností se potýkají v okresech Karviná (8,8 procenta), Bruntál (7,4 procenta) a Jeseník (7,3 procenta).
| Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
|---|
| Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
| ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
| Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
| Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |
