Článek
Ve stejném měsíci loňského roku podíl nezaměstnaných osob činil jen 2,9 procenta. Aktuální vývoj výrazně ovlivnila globální pandemie nemoci covid-19 a s ní související vládní opatření.
„Do doby, než covid-19 citelně zasáhl svět včetně ČR, se český pracovní trh potýkal s obrovským nedostatkem zaměstnanců. Firmy se předháněly v seznamu benefitů a přijímaly kroky, jejichž cílem bylo udržet si kvalifikované zaměstnance, případně získat nové,” uvedl šéf Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
„S příchodem koronaviru se situace začala měnit. Především v oblastech, které jako první postihlo nařízené uzavření provozů. Řeč je o službách, pohostinství, lázeňství, prodeji, sportovních klubech, kultuře a postupně třeba i automobilovém průmyslu,” dodal.
Nezaměstnanost v listopadu zůstala na 2,9 procenta, výrazněji dopadla na ženy
Ačkoliv bylo v prosinci nezaměstnaných o 17 451 více než v listopadu, neznamená to, že v evidenci přibylo právě tolik nezaměstnaných. Těch se přihlásilo více než dvakrát tolik – 40 143. Dalších 22 692 lidí ale z evidence odešlo.
Největší nárůst nezaměstnanosti zaznamenal okres Jindřichův Hradec – o 24,6 procenta. Následovaly okresy Prachatice (o 23,7 procenta), Chrudim (o 19,8 procenta) a Klatovy (o 17,3 procenta).
S nejvyšší mírou nezaměstnanosti v republice se potýká okres Karviná. Práci tam hledá 8,1 práceschopné populace. Následují okresy Bruntál (6,8 procenta), Ostrava-město (6,7 procenta) a Most (6,6 procenta).
Nejlépe je na tom okres Rychnov nad Kněžnou, kde podíl nezaměstnaných osob dosahuje jen 1,9 procenta. Následují okresy Praha–východ (2 procenta), Pelhřimov (2,1 procenta), Mladá Boleslav (2,2 procenta).
| Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
|---|
| Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
| ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
| Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
| Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |
