Nezaměstnanost zůstala na 3,5 procenta, ubylo volných míst

Nejvyšší nezaměstnanost byla letos v listopadu v Ústeckém kraji, kde činila 5,4 procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost, shodně 2,6 procenta, byla ve Zlínském kraji a na Vysočině. „Meziročně se situace nejvíce změnila v Pardubickém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti listopadu 2022 o 0,3 procentního bodu,“ uvádí úřad práce.

Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Karvinsku, kde dosáhla osmi procent. Nejnižší podíl nezaměstnaných byl v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,4 procenta lidí.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v listopadu 0,9 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 9,8 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku a v okresu Praha-západ, a to 0,2 uchazeče na místo.

Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v listopadu 239 584.

Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o zaměstnance převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících. „V následujících měsících nezaměstnanost, v souvislosti s útlumem sezonních prací, pravděpodobně vzroste,“ uvedl pracovní úřad. Situaci podle něj mohou dál ovlivňovat ekonomické a sociální změny a vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.

Od napadení Ukrajiny Ruskem loni v únoru do konce letošního listopadu získalo v Česku práci 343 392 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Někteří z nich se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci listopadu jich tak v Česku podle evidence úřadů práce pracovalo 125 418, zejména ve Středočeském a Plzeňském kraji.