Článek
„O desetinu nižší počet odpracovaných hodin byl v listopadu srovnatelný s březnem. Opět se více propadly hodnoty u osob samostatně výdělečně činných, a to dvojnásobně ve srovnání se zaměstnanci,“ upozornil Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
„Nárůst nezaměstnanosti dopadá výrazněji na ženy. V celkovém poklesu pracujících o 41 tisíc, ke kterému došlo od února, představují ženy výrazných 70 procent,“ doplnil.
Míra nezaměstnanosti mužů činila 2,4 procenta, míra nezaměstnanosti žen 3,6 procenta. „Dále se tak rozevřely nůžky mezi tím, jak lockdowny dopadají na muže a ženy. Před lockdownem byl rozdíl mezi nezaměstnanostmi 0,6 procentního bodu, dnes je rozdíl dvojnásobný,“ konstatoval hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.
Nezaměstnaných je o 77 tisíc více než před rokem
Své statistiky o nezaměstnanosti vedle ČSÚ pravidelně zveřejňuje také Úřad práce ČR, který vychází z jiné metodiky. Podle něj míra nezaměstnanosti v listopadu dosáhla 3,8 procenta. V absolutních číslech mělo dojít k nárůstu o zhruba 2800 lidí.
| Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
|---|
| Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
| ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
| Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
| Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |
