Článek
Uchazečů o práci úřady evidovaly 245 549, zhruba o 6100 méně než v předchozím měsíci a o téměř 29 tisíc méně než před rokem, kdy nezaměstnanost činila 3,8 procenta.
Nabídka pracovních míst se proti předchozímu měsíci sice snížila, nicméně stále jich bylo více než uchazečů. Zaměstnavatelé jich nabízeli téměř 345 tisíc. Na volné místo tak připadá v průměru 0,7 uchazeče, informoval ÚP.
Nezaměstnanost letos víceméně klesá od března. Na začátku roku se kvůli omezením v době epidemie koronaviru vyšplhala na 4,3 procenta. „Dlouhodobě jsme na špici celé EU,” uvedla ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jana Maláčová (ČSSD) na svém twitteru.
Nezaměstnanost opět klesla! Jsme na 3,3 procentech, tedy o půl procentního bodu méně než loni. V listopadu bylo 245 549 uchazečů o zaměstnání, tedy o 6 140 méně než v říjnu. Dlouhodobě jsme na špici celé EU a já díky rekordní zaměstnanosti předávám MPSV ve výborném stavu.
— Jana Maláčová 🌹🍄 (@JMalacova) December 8, 2021
„Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o zaměstnance převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících. Pokud jde o turistickou sezónu, s rozjezdem té zimní zaměstnavatelé vyčkávají,“ sdělil generální ředitel ÚP Viktor Najmon s tím, že v následujících měsících očekává nárůst nezaměstnanosti kvůli útlumu sezónních prací.
Nezaměstnanost klesla na 2,6 procenta
Nejnižší nezaměstnanost na Pardubicku
Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl v listopadu v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde shodně činil 4,9 procenta. Následoval Karlovarský kraj se čtyřmi procenty. Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných i před rokem, což podle úřadu práce odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci.
Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji, kde bylo v jedenáctém měsíci bez práce 2,1 procenta lidí.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Lukáše Seidlera trh očekával stagnaci na říjnové hodnotě. Pozitivně se do poklesu promítlo počasí. „Letošní podzim byl obecně teplotně nadprůměrný a pro venkovní stavební práce tak příznivý, což se odrazilo i na vývoji nezaměstnanosti, která tak mírně poklesla,“ uvedl Seidler.
Analytik: Nárůst nebude dramatický
S nárůstem nezaměstnanosti ve zbytku roku počítají také analytici. Podle Tomáše Volfa ze společnosti Ciftin by to ale nemuselo být nic dramatického. „Nemuseli bychom výrazně překročit hranici čtyř procent. Jakékoli další uzavření ekonomiky by znamenalo citelný problém zejména pro sektor služeb,“ uvedl Volf.
Finanční poradna: Jaký má nezaměstnanost a evidence na úřadu práce vliv na důchod
Zároveň ale upozornil na to, že počet volných pracovních míst už druhý měsíc v řadě klesal. „Zatím lze těžko usuzovat, zda je to začátek trendu, ale přihlédneme-li k těžkostem domácí ekonomiky, je to logický závěr. Firmy nedokážou tvořit nová pracovní místa tak rychle,“ dodal Volf.
Podle dat úřadu Evropské unie Eurostatu má Česko nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. V říjnu činila podle úřadu 2,6 procenta, přičemž unijní průměr je 6,6 procenta.
Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
---|
Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |