Článek
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti už v dubnu zaznamenalo všech 77 okresů České republiky. Nejvíce tehdy stoupla v okresech Cheb, Praha-východ a Karlovy Vary.
Maláčová 3,6 procenta nezaměstnaných označila za „velmi slušné číslo”.
„Před covidem jsme měli rekordně nízkou nezaměstnanost. Několik let bylo těžké získat pracovníky. Zaměstnavatelé si to dobře pamatují, a proto s nimi nyní nechtějí rozvazovat pracovní smlouvy. Vědí, že by je nemuseli získat zpátky. Tak je nyní raději platí, i když pro ně nemají práci,” uvedl k tomu ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.
V Německu přibylo dalších 170 tisíc nezaměstnaných
„Mnoho zaměstnanců volí odchod na nemocenskou spíše než na úřad práce. Počet lidí nadměrně přihlášených na nemocenské (po odečtení skutečně covidových případů) se v dubnu a květnu pohyboval zhruba na úrovni 40 tisíc lidí, které bychom za normálních okolností měli připočítat k nezaměstnaným,” doplnil ekonom.
V Německu podle dat tamního úřadu práce (BA) počet nezaměstnaných v květnu stoupl o 169 tisíc na 2,813 milionu. Míra nezaměstnanosti stoupla oproti předchozímu měsíci o 0,3 procentního bodu na 6,1 procenta. Německo je největším obchodním partnerem Česka.
Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
---|
Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |