Článek
Bez práce bylo podle Eurostatu celkem 15,278 milionu obyvatel EU. Z toho 12,792 milionu lidí žilo v zemích eurozóny. Míra nezaměstnanosti v zemích platících eurem v květnu činila 7,9 procenta. To je o 0,2 procentního bodu méně než v dubnu a o 0,4 procentního bodu více než před rokem.
Euro area #unemployment at 7.9% in May, EU at 7.3% https://t.co/p8SGTE8nRt pic.twitter.com/Z9hWQxjKSx
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) July 1, 2021
Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazuje i nadále Česko, kde je bez práce 3,3 procenta lidí. O prvenství se však nově musí dělit s Nizozemskem, které dosáhlo stejně nízké míry nezaměstnanosti.
Globální trh práce se z pandemie nezotaví nejméně do roku 2023
V Polsku a na Maltě je bez práce 3,7 procenta ekonomicky aktivní populace ve věku 15 až 74 let. V Německu a Polsku dosahuje takto definovaná míra nezaměstnanosti 3,8 procenta.
S nejvyšší nezaměstnaností se potýkají v Řecku, kde dosahuje 15,4 procenta. Následuje Španělsko s 15,3 procenta, Itálie s 10,5 procenta a Francie se 7,5 procenta.
| Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
|---|
| Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
| ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
| Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
| Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |
