Nezaměstnanost v Česku vzrostla

Mírný nárůst nezaměstnanosti v červenci je podle ÚP důsledkem běžného sezonního vývoje.

„Stojí za ním i snížená aktivita firem v oblasti přijímání nových zaměstnanců, která je pro letní měsíce typická. Evidujeme také začínající zájem o trh práce u čerstvých absolventů. Obecně se podíl nezaměstnaných osob stále drží na nízkých číslech a ČR si tak dlouhodobě vede velmi dobře v porovnání s dalšími zeměmi EU,“ dodal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek nicméně podotkl, že více než desetitisícové zvýšení počtu nezaměstnaných v červenci se stalo naposledy v pandemií postiženém roce 2020. „Větší přírůstek počtu lidí bez práce než letos zažil červenec naposledy v roce 2013,“ konstatoval.

Už osmý měsíc v řadě úřad eviduje méně volných pracovních míst než zájemců, kterých bylo v červenci zhruba 262 tisíc.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka se navíc bude nabídka volných pracovních míst nejspíš snižovat i ve druhé polovině roku. „Většině zaměstnavatelů to však zatím moc nepomůže, protože tam, kde je nejvyšší poptávka po pracovnících (především Praha, Středočeský kraj, Plzeňský kraj, Pardubický kraj), zůstane situace na pracovním trhu nadále napjatá,“ uvedl ve svém komentáři k červencovým číslům.

Celkové podmínky na tuzemském trhu práce zůstávají napjaté i podle Dominika Rusinka, analytika ČSOB. „Tuzemská ekonomika setrvale vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Vysátý trh práce představuje problém zejména pro sektor stavebnictví, pro který jde o hlavní překážku další expanze,“ sdělil.

Nejvyšší nezaměstnanost hlásí Ústecký kraj, kde bylo v červenci bez práce šest procent lidí. Naopak nejméně nezaměstnaných měli v Praze a na Vysočině (shodně 2,9 %).

Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti.

Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v červenci 261 219. Předchozí měsíc jich bylo téměř o 11 000 méně.

Ve druhé polovině roku Rusinko očekává nejprve stagnaci nezaměstnanosti, ke konci roku by však její míra mohla překročit čtyři procenta, byť plošné propouštění podle něj navzdory nepřesvědčivému výkonu české ekonomiky zatím nehrozí.

„K dalšímu ochlazování pracovního trhu však bude docházet zejména z důvodu slabého výkonu zpracovatelského průmyslu, jehož vyhlídky jsou navíc zatíženy vysokou mírou nejistoty a negativními riziky,“ vysvětlil.