Článek
S nezaměstnaností se zvýšil také počet volných míst. Zaměstnavatelé jich na konci ledna nabízeli 351 680. Na jedno volné místo tak připadá v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání.
V lednu nezaměstnanost roste podle ředitele ÚP Viktora Najmona pravidelně, což je dáno útlumem sezonních prací ve stavebnictví a zemědělství. Dalším faktorem, který sehrál roli v nárůstu nezaměstnanosti, je přerušení živnosti některých podnikatelů.
Práce v ČR láká Ukrajince, Srby i Indy
„Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně ve výrobě, v technických a dělnických oborech, ale také v sociálních službách či ve zdravotnictví. Zájem je o nové zaměstnance i v horských střediscích,“ dodal Najmon.
Přibližně u tří čtvrtin volných pracovních míst nyní zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním, více než 70 procent pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince.
Nejnižší nezaměstnanost je na Pardubicku
Co se týče konkrétních regionů, tak nejvyšší podíl nezaměstnaných evidoval ÚP v lednu v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (5,3 procenta).
Třetí nejhorší byl v tomto směru Karlovarský kraj (4,3 procenta). Zde však meziročně došlo k poklesu o půldruhého procentního bodu. Naopak nejnižší nezaměstnanost si nadále udržuje Pardubický kraj (2,6 procenta).
V meziročním srovnání je letos situace na trhu práce lepší. Loni v lednu byla míra nezaměstnanosti 4,3 procenta, bez práce bylo téměř 309 tisíc lidí.
Chudoba, nezaměstnanost a dluhy trápí vyloučené lokality
V lednu 2020, tedy ještě před začátkem epidemie koronaviru, byla nezaměstnanost 3,1 procenta a práci nemělo zhruba 230 tisíc lidí.
Nezaměstnanost v Česku měří také Český statistický úřad. Ten v prosinci evidoval její míru na 2,2 procenta.
A podle evropského úřadu Eurostatu byla v prosinci u nás míra nezaměstnanosti nejnižší v celé EU, a to 2,1 procenta, přičemž unijní průměr je 6,3 procenta.
Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
---|
Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |