Článek
ČSÚ primárně sleduje nezaměstnanost ve věkové kategorii 15 až 64 let. Míra nezaměstnanosti mužů v této kategorii dosáhla 1,9 procenta, u žen šlo o 2,3 procenta.
„Když se podíváme na absolutní čísla, počet nezaměstnaných mezi prosincem a lednem vzrostl zhruba o 2700 lidí a stoupl poprvé od loňského léta,” připomněl ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.
V posledních letech přitom mezi těmito měsíci počet nezaměstnaných spíše klesal. „Jde o největší meziměsíční nárůst mezi těmito měsíci za posledních 10 let,” dodal Bartoň.
Euro area #unemployment at 7.4% in January 2020; lowest rate since Mai 2008. EU at 6.6% - lowest since the start of the series https://t.co/oympigcwGE pic.twitter.com/w1V6khV4CU
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) March 3, 2020
V úterý vydal údaje o nezaměstnanosti také evropský statistický úřad Eurostat. „Obecná míra nezaměstnanosti v Česku zůstává s odstupem nejnižší mezi státy Evropské unie. První místo si drží již od léta 2016,” řekl k tomu Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce.
„V rámci zemí OECD se s námi může poměřovat snad jen Japonsko, kde byla na konci loňského roku míra nezaměstnanost 2,3 procenta,“ dodal.
Polovina z nových uprchlíků v Německu pracuje
Eurostat používá shodnou metodiku jako ČSÚ, nicméně sleduje věkovou skupinu mezi 15 a 74 let. I v ní míra nezaměstnanosti činila dvě procenta.
Druhou nejnižší nezaměstnaností v EU se může pyšnit Polsko, kde hledá práci 2,9 procenta sledované populace. Za Polskem následuje Nizozemsko s 3 procenty a Německo s 3,2 procenta.
Nejvyšší nezaměstnanost v celém bloku stále sužuje Řecko, kde je bez práce 16,5 procenta lidí do 74 let. Následuje Španělsko s mírou nezaměstnanosti 13,7 procenta a Itálie s 9,8 procenta.