Nezaměstnanost se zvýšila

ÚP k poslednímu dni loňského roku evidoval 215 532 uchazečů o zaměstnání. Je to o 18 243 více než v listopadu, ale o 16 tisíc méně než o rok dříve. ÚP tak zaznamenal nejnižší prosincovou hodnotu od roku 1996.

Prosincový meziměsíční nárůst nezaměstnanosti je obvyklý a souvisí s ukončením sezonních prací.

„Nad rámec sezonního vlivu zřejmě docházelo i k propouštění z důvodu klesajících zakázek zejména u průmyslových podniků. Protože se však propouštění týkalo hlavně agenturních pracovníků, do růstu nezaměstnanosti se tento faktor promítl jen v omezené míře,” dodal k tomu ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Svá data o nezaměstnanosti ve čtvrtek zveřejnil i ČSÚ, na rozdíl od ÚP teprve za listopad.

Podle ČSÚ zůstala listopadová nezaměstnanost na stejné úrovně jako v září a říjnu – 2,2 procenta. Nicméně meziročně se jedná o růst o 0,2 procenta.

Míra nezaměstnanosti mužů podle ČSÚ dosáhla 2 procenta, míra nezaměstnanosti žen 2,5 procenta.

„Nárůst ekonomické aktivity žen je za poslední desetiletí v Česku naprosto zjevný a vůči mužům se rozdíl zmenšuje lineárně bez ohledu na hospodářský cyklus. V roce 2009 měli muži míru ekonomické aktivity vyšší o 17 procentních bodů než ženy, aktuálně je to o 14 procentních bodů,“ řekl Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Údaje o nezaměstnanosti zveřejňované oběma institucemi se liší. ÚP uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území.

Rozdílnou metodiku používá ČSÚ. Ten na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.

Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt.