Na Česko nezvykle vysoko. Nezaměstnanost se vyhoupla na 4,1 procenta

Vedle vyšší míry nezaměstnanosti se zároveň snížil počet volných míst, která zaměstnavatelé nabízeli. Ubylo jich asi o devět tisíc na 246 573.

Nejvyšší nezaměstnanost panuje tradičně v Ústeckém (6,2 procenta) a Moravskoslezském kraji (5,8 procenta). Naopak nejméně lidí bez práce je v Praze (2,8 procenta) a v Plzeňském kraji (3,3 procenta).

„Meziročně se situace nejvíce změnila v Olomouckém, Moravskoslezském a Libereckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti prosinci 2024 o 0,6 procentního bodu,“ dodal Úřad práce.

„V prosinci se v rostoucí míře nezaměstnanosti tradičně promítají především nižší nábory, které řada firem odkládá kvůli dovoleným z druhé poloviny měsíce až na leden,“ okomentoval čísla Martin Jánský, generální ředitel personální společnosti Randstad Česká republika.

O pravidelný jev jde v prosinci i podle analytika ČSOB Dominika Rusinka. „S příchodem zimy totiž končí sezónní práce ve stavebnictví nebo zemědělství a do evidence Úřadu práce se hlásí například i živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost,“ konstatoval.

Vzhledem ke slabé poptávce v průmyslu se bude nezaměstnanost držet lehce nad čtyřmi procenty po větší část letoška, míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Výrazně výš by ale při předpokládaném růstu HDP nad dvě procenta stoupat neměla,“ myslí si.

„Z pohledu celé země se zdá být současná míra nezaměstnanosti blízko optimálních hodnot, kdy ještě není sociálním problémem, ale zároveň už usnadňuje zaměstnavatelům obsazování volných pozic. Problémem jsou ovšem regionální rozdíly na trhu práce. Ve dvou okresech Moravskoslezského a dvou okresech Ústeckého kraje převyšuje podíl nezaměstnaných sedm procent,“ dodal Sobíšek ve svém komentáři.

„S mírným nárůstem nezaměstnanosti se můžeme setkávat i v prvním čtvrtletí, kdy se v ní projeví konec brigádnických úvazků nasmlouvaných do konce roku a ukončování smluv na dobu určitou,“ řekl Jánský s tím, že pro celkový vývoj nezaměstnanosti bude rozhodující výkonnost německé ekonomiky, která je pro české podniky klíčová zvláště v sektoru automobilového průmyslu.

Rusinko pak očekává stabilizaci nezaměstnanosti kolem současných hodnot. „Rizikem je však vývoj v tuzemském průmyslu, který bude minimálně v první polovině roku čelit slabé zahraniční poptávce. Proto nelze vyloučit tlak na snižování zaměstnanců, jak ostatně již několik měsíců reportují tuzemští průmyslníci,“ dodal. Na druhé straně si ale podle něj firmy budou chtít udržet zaměstnance z obavy o jejich složité nahrazení v případě zlepšení situace. „Plošné propouštění v tento moment rozhodně není na stole,“ zakončil.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v prosinci 42,7 let, přičemž bez práce byli nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, tedy především ti s vyučením bez maturity a se základním vzděláním.

Na 73,8 procenta z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají lidi se základním či nižším vzděláním, 68 procent pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o montážní dělníky, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo o uklízeče.

Nejvíce volných míst nabízeli zaměstnavatelé v Praze, a to 73 744. Následuje Středočeský kraj se 45 948 neobsazenými pozicemi.

„V dalším období nastává výrazný pokles počtu volných pracovních míst, protože se naplno projevuje legislativní úprava, kdy jsou volná místa po šesti měsících automaticky vyřazována z databáze,“ dodal Úřad práce.

To se ale týká především ledna, protože půlroční období skončilo ke konci prosince. Poprvé se tak stará pracovní místa vyřazovala z evidence minulý týden a projeví se to až na datech o lednové nezaměstnanosti, která vyjdou za měsíc. Nezaměstnaným ale už nebudou nabízena nyní.