Hlavní obsah

Nezaměstnanost klesá už 50 měsíců v řadě. I nadále je nejnižší z celé EU

31. 10. 2017, 10:16

Aktualizováno 31. 10. 2017, 11:34

Nezaměstnanost klesla v září na 2,7 procenta a meziročně se snížila o 1,2 procentního bodu. Uvedl to v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s předchozím měsícem nezaměstnanost poklesla o 0,1 procentního bodu. I nadále je tak v Česku nejnižší z evropské osmadvacítky.

Článek

„Tento zajímavý trend ukazuje, že už padesát měsíců v řadě klesá nezaměstnanost stejnoměrně a plynule až k současným rekordům,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.

ČSÚ zveřejňuje data za věkovou kategorii mezi 15 a 64 lety. Míra nezaměstnanosti mužů v této kategorii dosahovala 2,2 procenta. Nezaměstnaných žen bylo 3,3 procenta. Celkem bylo v září nezaměstnaných 142 600 Čechů.

Podle Štěpána Křečka z Vysoké školy ekonomické se česká ekonomika blíží stavu plné zaměstnanosti. „To fakticky znamená, že pracovat bude moci každý, kdo o to projeví zájem. Takovýto vývoj je příznivý zvláště pro zaměstnance, kteří si budou moci říci o navýšení mezd. Oproti tomu zaměstnavatelé budou mít problémy se sháněním kvalitních zaměstnanců a vzrostou jim mzdové náklady,“ přiblížil.

Česká nezaměstnanost i nadále nejnižší v EU

I ve věkové kategorii 15 až 74 let, kterou sleduje evropský statistický úřad Eurostat, Česko vykazuje míru nezaměstnanosti 2,7 procenta. Nadále je tak česká nezaměstnanost nejnižší z celé osmadvacítky.

Na druhém místě zůstává Německo s 3,6 procenta nezaměstnaných. Na třetím místě se podle Eurostatu umístila Malta se 4,1 procenta. V sousedním Polsku činí míra nezaměstnanosti 4,6 procenta, v Rakousku 5,6 procenta. Slovensko se potýká s nezaměstnaností 7,2 procenta.

Průměrná míra nezaměstnanosti v celé osmadvacítce činí 7,5 procenta, v zemích platících společnou evropskou měnou 8,9 procenta. V obou případech jde oproti předchozímu měsíci o pokles.

Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt.Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.Čísla statistiků jsou rozdílná proti údajům úřadů práce. Úřad práce ČR (ÚP) uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území.

Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce

ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt.Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.Čísla statistiků jsou rozdílná proti údajům úřadů práce. Úřad práce ČR (ÚP) uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území.