Článek
„S příchodem jara došlo k rozjezdu sezonních prací. Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance ve stavebnictví, v zemědělství, lesnictví, v zahradnictví, těžbě, ale také v logistice či e-shopech,“ konstatoval generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Úřad také upozornil, že navzdory přes rok trvající pandemii dosahuje aktuální nezaměstnanost jen zhruba polovičních hodnot ve srovnání s poslední recesí v roce 2009.
V následujících měsících by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesat. Například v gastronomii, cestovním ruchu nebo lázeňství zaměstnavatelé totiž vyčkávají na další postup při rozvolňování protiepidemických opatření. Už nyní ale začínají někteří z nich nabízet volná pracovní místa pro číšníky nebo kuchaře,“ dodal Najmon.
Nezaměstnaných je v Česku o 80 tisíc více než před rokem
Do evidence uchazečů o zaměstnání přibylo 28 649 lidí. Z evidence naopak odešlo 37 389 uchazečů.
ČSÚ: Nárůst nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí
V úterý svá data o nezaměstnanosti vydal také Český statistický úřad (ČSÚ). Ten vychází z metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Zatímco úřad práce počítá podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání na celkové populaci ve věku 15 až 64 let, ČSÚ na základě vlastního šetření počítá poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.
Proč mzdy dál rostou? Nejslabší dostali padáka
Obecná míra nezaměstnanosti podle metodiky ILO dosáhla v prvním čtvrtletí letošního roku 3,4 procenta. To představuje meziroční nárůst o 1,4 procentního bodu a mezičtvrtletní o 0,3 procentního bodu.
Celkový počet nezaměstnaných se podle metodiky ILO v prvním čtvrtletí zvýšil o 73,3 tisíce na 179,5 tisíce.
Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
---|
Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |