Nežádejte vyšší plat, vyzval Brity šéf centrální banky. Při svých příjmech dostal hned sprchu

Bailey minulý týden v rozhovoru pro BBC řekl, že podniky by měly v rámci boje proti inflaci zaujmout zdrženlivý postoj v případě vyjednávání o platech se svými zaměstnanci. V návaznosti na to na přímou otázku, zdali banka vyzývá pracovníky, aby nepožadovali velké zvýšení platu, pak Bailey odpověděl: „Obecně ano.“

Omezení růstu mezd je podle něj velice důležité pro udržení kontroly nad inflací a zachování stability ekonomiky po turbulencích během pandemie covidu-19.

„Nechápejte mě špatně, neříkám, že nikdo nedostane vyšší plat. Ale říkám to, že potřebujeme zdrženlivost ve vyjednávání o platech, jinak se nám to vymkne kontrole,“ upřesnil.

Jak upozornil server CNBC, Baileyho komentáře korelují s ekonomickou teorií, že rostoucí mzdy vedou k vyšší inflaci. S růstem mezd totiž rostou i náklady na výrobu zboží a služeb, což vede společnosti k tomu, že účtují spotřebitelům více, a tím zvyšují životní náklady. V už tak inflačním prostředí by to mohlo vést k začarovanému kruhu známému jako „spirála mezd a cen“.

S tímto fenoménem se už navíc Britové v 70. letech potýkali.

Výroky guvernéra se přesto nesetkaly s pochopením v řadách veřejnosti nebo odborů, a to třeba i proto, že on sám si za poslední rok vydělal přes 575 tisíc liber (přibližně 16,5 milionu korun), což je až 18krát více, než je britský průměr zaměstnance na plný úvazek, uvádí CNBC.

Šéf odborové organizace GMB Gary Smith označil Baileyho komentáře za nechutný vtip. „Říkat tvrdě pracujícím lidem, kteří tuto zemi přenesli přes pandemii, že si nezaslouží zvýšení platů, je nehorázné,“ uvedl. „Proč pokaždé, když je krize, bohatí žádají obyčejné lidi, aby za to zaplatili? Budeme požadovat, aby zaměstnavatelé, kteří mohou platit, platili,“ přidala se ke kritice šéfka jiné odborové organizace Unite Sharon Grahamová.

Od výroků Baileyho se nakonec nepřímo distancoval i premiér Boris Johnson. „Po ničem takovém premiér nevolá. Samozřejmě chceme ekonomiku s vysokým růstem a chceme, aby se mzdy lidí zvyšovaly. Uznáváme pohled ekonomické situace, kterou nastínil Andrew Bailey, ale není to na vládě, aby stanovovala mzdy nebo radila ve strategickém směřování nebo řízení soukromých společností,“ reagoval mluvčí úřadu premiéra.

Britská centrální banka zvýšila v minulém týdnu úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na půl procenta. Stejně jako třeba v případě České národní banky se jedná o snahu zkrotit inflaci, jež v Británii v prosinci vystoupila na 5,4 procenta a je nejvyšší za posledních 30 let.