Článek
Koruně se teprve 1. února po dlouhé době podařilo prorazit hranici 26 Kč/euro. Teď je zase tam, kde byla na konci ledna. A zde její postupný propad nemusí zdaleka končit, vzhledem tomu, že nic nenasvědčuje brzkému zlepšení situace v Česku.
„Za aktuálním oslabováním koruny stojí primárně zhoršující se vývoj pandemie covidu-19 v Česku a avizované zpřísňování vládních restriktivních opatření,” uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
„Podle dostupných informací vláda sice neuvažuje o přerušení výroby v průmyslových podnicích, ale v případě dalšího zhoršování epidemické situace nelze v březnu ani tuto možnost zcela vyloučit,” dodal.
PŘEHLEDNĚ: Jaká opatření navrhla vláda opozici, aby kývla na nouzový stav
Podle Nováka je s ohledem na současnou epidemickou situaci třeba počítat s výraznějším poklesem domácí ekonomiky v prvním čtvrtletí. „Hospodářské oživení tuzemské ekonomiky se posouvá hlouběji do druhého čtvrtletí,” uzavřel.
Před covidem 24,795 koruny za euro
Před první vlnou protipandemických restrikcí koruna v polovině loňského února posílila dokonce na 24,795 Kč/euro. Následně se její kurz výrazně propadl.
Na dno česká měna dopadla loni 24. března, kdy jedno euro vycházelo na 27,81 koruny. V průběhu letního rozvolňování postupně umazávala ztráty, ale hranici 26 Kč/euro se jí tehdy prolomit nepodařilo.
Koruna je nejsilnější od 10. března
Nejlépe na tom loni byla v létě 20. srpna, kdy se dostala na 26,06 koruny za euro. Její růst ale zastavil nástup podzimní vlny pandemie a souvisejících opatření. Následoval další pád až na 27,345 Kč/euro k 29. říjnu.
Od té doby koruna s přestávkami posilovala. V návratu k předpandemickým hodnotám jí však zabránil aktuální vývoj pandemie v Česku a jeho ekonomické dopady. Obrat trendu nastal po letošním 15. únoru, kdy se koruna dostala na své letošní maximum.
Korunu stejně jako další regionální měny investoři považují za riziková aktiva. Jsou proto podobně jako akcie náchylné na společenské a ekonomické otřesy a na růst napětí.
