Netuňák, nemléko, nemed. Některé názvy porušují podle MZe nařízení EU

Organizace má k dispozici právní rozbor, podle kterého ministerstvo výrobcům fakticky sděluje, že mají názvy svých výrobků buď změnit, nebo počítat s tím, že se budou muset kvůli ochraně svých práv obrátit na soud.

Potravinářská inspekce uvedla, že některá označování alternativ potravin porušují nařízení o organizaci trhů se zemědělskými produkty nebo nařízení o poskytování informací o potravinách. Podle inspekce se při kontrolách bude posuzovat kromě názvů i celková prezentace potraviny včetně grafického znázornění a stanovisko MZe má pouze informativní charakter.

„Závazný výklad právních předpisů při jejich aplikaci na konkrétní případ mohou provádět pouze nezávislé soudy. Jakýkoli jiný výklad právního předpisu má pouze informativní význam a není právně relevantní,“ uvádí SZPI.

Stanovisko se týká potravin, které se na trh uvádějí jako alternativy produktů živočišného původu. V ČR například společnost Nestlé prodává alternativu tuňáka na bázi hrachového proteinu nazvanou Vuňák, která patří pod její značku Garden Gourmet. Pod stejnou značkou prodává také veganskou alternativu vajec vyrobenou ze sójové bílkoviny.

Stanovisko MZe uvádí, že použití označení jako netuňák nebo hrachový tuňák jsou porušení nařízení EU, protože označení tuňák je vymezeno pro rybu. Podobně považuje za porušení unijních nařízení i označení potravin jako veganská smetana, napodobenina jogurtu, nemléko nebo například nemed.

Podle organizace ProVeg je problematické to, že MZe má za protiprávní používání označení rostlinná alternativa k různým druhům potravin. Uvádí, že se to rozchází s již dřívějším rozhodnutím českého soudu, který takový druh označení doporučil. Podle mluvčí organizace Evy Hemmerové je například název rostlinná alternativa ke smetaně určená k vaření věrohodný a jasně udává, jak produkt použít v kuchyni.

Právní analýza, kterou vypracovala advokátní kancelář Plicka & Partners, uvádí, že závěry MZe nejsou dostatečně odůvodněny. „To je z hlediska základních principů práva velice netradiční, neboť bez znalosti úvah, kterými se orgán veřejné moci řídil, není ani možné příslušné závěry právně přezkoumat,“ uvedl advokát Robert Plicka, který je jedním z autorů.

Výrobci potravin se podle analýzy budou muset případně obrátit na správní soud. „Protože soudní přezkum správních rozhodnutí logicky předpokládá existenci nějakého správního rozhodnutí, bude si konkrétní výrobce nejprve muset projít dvojinstančním správním řízením, ve kterém se bude bránit uložení opatření/pokuty ze strany SZPI,“ stojí v analýze.