Nerovnováha mezi EU a USA: Brusel uplatňuje čtyřikrát vyšší cla na auta, vyšší sazbu má i na potraviny

„Americká cla jsou pro Evropu jedním ze zásadních rizik slabšího (ekonomického) růstu a inflace. Jejich zavedení by mohlo donutit Evropskou centrální banku k rychlejšímu snižování sazeb, dost možná pod odhadovanou neutrální sazbu kolem dvou procent. Situace by nemusela nechat v klidu ani Českou národní banku. Výrazné zpomalení zahraniční ekonomiky, s důrazem na Německo, označuje za zdroj nejistoty už delší dobu,“ míní hlavní ekonom společnosti Roklen Jan Berka.

„V obou případech se bavíme o zdroji potenciálního oslabení eura i koruny. Ani jedna z těchto měn nebude profitovat z ekonomického zpomalení, které by obchodní války nepochybně přinesly,“ dodává ve svém komentáři.

Pro Evropskou unii jsou USA důležitým obchodním partnerem, v roce 2023 byly hlavní exportní destinací s podílem 19,7 procenta na celkovém vývozu EU. V témže roce EU vykázala z obchodu s USA přebytek 0,9 procenta celounijního HDP, tedy 156,7 miliardy eur (dnes zhruba čtyři biliony Kč), uvedla ve své listopadové analýze nizozemská banka ING.

To, že USA jsou s Evropou ve vzájemném obchodu v deficitu, Trumpovi vadí, a proto hrozí cly. Stávající situace mu do jisté míry nahrává v obhajobě takového kroku. V současnosti totiž platí, že průměrná celní sazba EU na dovoz z USA je 3,95 procenta, zatímco opačně je to pouze 3,5 procenta.

Rozdíl je pak nejvíce patrný u automobilů, kde se na americké vozy dovážené do EU vztahuje desetiprocentní clo, zatímco u vozů z EU do USA platí jen clo 2,5 procenta. Vyšší cla pak EU uplatňuje také u potravin a nápojů či chemikálií. Výjimkou jsou některé komodity a blíže nespecifikované suroviny, u kterých mají vyšší celní sazbu Spojené státy.

Členové unijní sedmadvacítky jsou v obchodu s USA angažovány různě. Třeba pro Irsko představuje vývoz do USA až desetinu HDP. Ostrovní země do zámoří posílá hlavně chemikálie. Druhou nejzávislejší zemí na USA je v tomto směru Belgie (6,4 % HDP). Na celounijním HDP se pak vývoz do Spojených států podílí jen necelými třemi procenty.

Naopak největšími dovozci z USA jsou Nizozemsko a Belgie, domovy jedněch z největších přístavů v Atlantiku. Celkový dovoz z USA do EU dosahuje zhruba dvou procent unijního HDP.

I když tedy některé evropské země jsou v USA docela silně exponované, státy na starém kontinentu mají jednu výhodu. Ta tkví ve strategicky důležitých produktech, tedy ve zboží, které nelze snadno nahradit z důvodu omezené nabídky, vysoké závislosti na dovážejících zemích, specializované výrobě a přísných požadavcích na kvalitu, míní ING.

Podle nizozemské banky dováží Evropská unie 122 strategicky důležitých produktů, které představují zhruba pět procent jejího celkového importu. Jen osm z nich ale dováží ze Spojených států. Jedná se například o beryllium, jež má nezastupitelnou roli v obranném průmyslu. Naproti tomu USA dovážejí z EU až 32 strategicky důležitých produktů (zejména chemikálie a farmaceutika), což je čtyřikrát více.

Tato skutečnost poskytuje Evropě určitou páku při vyjednávání s Trumpem, jenž se zdá být svou rétorikou nekompromisní. Nicméně jeho couvnutí na poslední chvílí v případě 25procentního cla pro Kanadu a Mexiko, jež jsou největšími obchodními partnery Spojených států amerických, dává Evropě naději, že by mohla s USA uzavřít nějaký kompromis.