Článek
Vývoz ruského plynu do Evropy bude do roku 2035 činit v průměru 50 až 75 miliard metrů krychlových ročně, což je sotva třetina toho, co Gazprom dodával v době před válkou.
Podnik doufá, že nový plynovod Síla Sibiře 2, který má vést do Číny, může pomoci částečně nahradit ztracené objemy evropského exportu. Roční přepravní kapacita tohoto plynovodu však bude pouze 50 miliard metrů krychlových, přičemž ceny za prodej jsou mnohem nižší než v Evropě, napsal FT s odkazem na zprávu.
Nedávno navíc vyšlo najevo, že se celý projekt zadrhl, a to právě kvůli jednání o ceně dodávek. Čína požaduje ceny, které platí ruské domácnosti, ty jsou ale státem silně dotované. Peking se navíc zavázal jen k nákupu malého zlomku plánované roční přepravní kapacity plynovodu.
Síla Sibiře 2 se zadrhla. Rusko viní Čínu, že chce plyn až moc levně
„Hlavními důsledky sankcí pro Gazprom a energetický průmysl jsou snížení objemu vývozu, který bude obnoven na úroveň roku 2020 nejdříve v roce 2035,“ napsali autoři dokumentu, který vznikl koncem loňského roku.
Upřímné přiznání: Sankce fungují
Zpráva se řadí k dosud nejupřímnějším přiznáním toho, jak západní sankce uvalené na Rusko za jeho invazi na Ukrajině poškodily Gazprom a širší ruský energetický sektor, poznamenal FT.
Situace se tak ve srovnání s rokem 2022 zcela obrátila. Tehdy se Evropa bála, zda bude mít dostatek plynu na zimu. Čelní ruští představitelé včetně prezidenta Vladimira Putina jí dokonce hrozili, že kvůli zavádění sankcí plynové kohouty do Evropy zavřou a že kontinent bude trpět zimou. Sám Putin dokonce v této souvislosti posměšně citoval větu z ruské bajky: „Mrzni, mrzni, vlčí chvoste.“
„Gazprom je ve slepé uličce a moc dobře si to uvědomuje,“ řekla po přečtení dokumentu Elina Ribakovová, nerezidentní spolupracovnice Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku ve Washingtonu.
Podíl Gazpromu na ruském vývozu v energetickém sektoru se bude snižovat, protože potrubní plyn, který byl sankcemi zasažen obzvláště tvrdě, ustoupí méně zranitelnému zkapalněnému zemnímu plynu (LNG), uvedl Sergej Vakulenko, vedoucí pracovník organizace Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně a bývalý šéf strategie v ropné divizi společnosti Gazprom Něfť.
Společnost tak podle něj bude mít problém vrátit se k růstu bez významné státní podpory při hledání nových trhů pro prodej svého plynu.
Mrzni, mrzni, vlčí chvoste! Putin si rýpl do Evropy
„Vzhledem k tomu, že Gazprom, který nemá vlastní osvědčenou technologii pro výrobu LNG ve velké kapacitě, je jedinou společností vyvážející plyn plynovodem a tyto objemy klesají, očekává se, že role Gazpromu v plynárenském průmyslu bude klesat,“ uvedli autoři zprávy.
Naděje v LNG?
Aby si tak Gazprom udržel dominantní postavení na domácím trhu s plynem, bude muset využít svého monopolu a požadovat po Kremlu preferenční zacházení. Podle autorů zprávy totiž Gazprom ztratí podíl na trhu na úkor Novateku, největšího producenta LNG v Rusku.
„Logickou věcí, kterou by stát měl udělat, je spojit síly těchto dvou. Gazprom má mnohem větší portfolio a Novatek má technologie a know-how na straně LNG,“ řekl FT Craig Kennedy, vědec z Harvardu a bývalý místopředseda Bank of America.
LNG by podle zprávy mohl být pro Rusko spolehlivějším zdrojem příjmů z exportu, protože se přepravuje na lodích, nikoliv potrubím, a je tak obtížnější jej sledovat. Výstavba terminálů na východním pobřeží Ruska by pak mohla diverzifikovat vývoz mimo Čínu a snížit tak závislost na Pekingu, který si díky tomu může dovolit diktovat cenu, kterou za plyn zaplatí.
Konec velkých zisků Gazpromu. Čína obchod s Evropou nevykompenzuje
