Článek
Jste jedním z koordinátorů české iniciativy za nepodmíněný základní příjem. Proč by se měl zavést?
Protože umožňuje všem občanům uskutečnit své ústavní právo na důstojný život. Dnes toto právo existuje v ČR spíše jen formálně, mnozí lidé zjevně živoří a někteří bezdomovci ani nepřežijí. Základní příjem by byl materializací tohoto práva, a proto by měl být poskytován bez jakýchkoli podmínek.
Umožnil by jak uspokojení základních potřeb každého občana, tak účast na životě společnosti, což je předpoklad funkční demokracie.
V jaké by měl být výši a od kolika let by jej lidé měli dostávat?
V mnoha zemích už proběhly různé experimenty a například na Aljašce nepodmíněný základní příjem úspěšně funguje od 80. let. Ve většině zemí světa, kde se snaží základní příjem zavést, uvažují o platbách pro dospělé, některé návrhy ale zahrnují i děti. Výši základního příjmu by měli nakonec určit občané v referendu nebo preferencí politických stran, které příjem prosazují.
V Německu budou testovat základní nepodmíněný příjem
Nyní jsme na začátku celoevropské iniciativy. Diskusní aktivity o přínosech základního příjmu a způsobech realizace budou probíhat po celý rok.
Kritici namítají, že náklady takového příjmu by neúměrně zatěžovaly rozpočty.
Tito kritici, většinou politici, mají často sami značně více peněz než běžní občané a obvykle se zastávají vysokopříjmových skupin voličů. Na Západě není nedostatek financí, ale problémem je, že bohatství je rozděleno značně nerovnoměrně.
V poslední době se diskutuje o zdanění internetových korporací, Googlu nebo Amazonu. Dále se uvažuje o zrušení daňových rájů v Evropě, což by také přineslo zdroje. Většina občanů by také uvítala výrazné progresivní zdanění nejmajetnějších. Dalším zdrojem je automatizace a robotizace, která nahradí mnoho lidí v práci. Proto by alespoň část jejích výsledků měla být redistribuována mezi lidi se základním příjmem. Ale zdrojů na financování základního příjmu je ještě více.
Proč by příjem měli dostávat i bohatí či lidé, kteří pracovat nechtějí?
Základní příjem má svojí všeobecností podobný charakter jako všeobecné volební právo nebo zdravotní pojištění. Lidé by neměli být nuceni žebrat o naplnění svých ústavních práv. Mnoho lidí by ani nemuselo pracovat na plný úvazek a mohlo by žít méně konzumně, třeba si nekupovat tak často nový mobil, auto nebo méně jezdit na dovolenou do zahraničí. Ale většina lidí chce vyšší životní úroveň, a proto pracuje více, než by musela.
Koronavirus posílil volání po základním nepodmíněném příjmu
Nepodmíněný základní příjem by jim poskytl základní životní sociální stabilitu, k níž by mohli přidávat další příjem z placené práce nebo nepřidávat a věnovat se neplacené činnosti jako péči o děti, seniory a podobně.
Pokud by došlo k zavedení příjmu, nepřizpůsobí se trh jen dramatickým růstem cen?
Na Aljašce, kde základní příjem dobře funguje, se to nestalo. Ceny tam nijak dramaticky nevzrostly. Ani v případě experimentů se základním příjmem ve Finsku nebo v Nizozemsku k ničemu takovému nedošlo. Nepodmíněný základní příjem má naopak pozitivní ekonomický a sociální efekt.
Lidé nemusejí chodit do uměle vytvářených zaměstnání, jejichž produkty se pak zase uměle vnucují lidem reklamou ke spotřebě. Místo toho by lidé díky základnímu příjmu získali více prostoru na tvůrčí a skutečně potřebnou činnost.
Před zavedením všeobecného hlasovacího práva až do začátku 20. století také kritici strašili tím, co se pak stane. Pokud bychom v dějinách nezaváděli nové společenské experimenty, žili bychom ještě pořád v otrokářském řádu.
