Článek
Celkem 16 068 pokut uložili řidičům od začátku roku k 31. květnu dopravní policisté za neuhrazenou dálniční známku.
„Na pokutách vybrali 14 912 706 Kč a oznámili 111 přestupků do správního řízení,“ sdělil Novinkám tiskový mluvčí policejního prezidia David Schön.
V porovnání se stejným obdobím loňského roku to je o 7722 případů více.
Významně více řidičů zastavili za stejný prohřešek také celníci. Ti od 1. ledna do 29. května letošního roku zjistili při kontrolách známek celkem 10 656 porušení.
„Pokuty příkazem na místě byly uděleny v celkové výši 15 335 631Kč, 45 případů bylo postoupeno do správního řízení,“ řekla Novinkám Ivana Kurková z tiskového oddělení Celní správy. Oproti loňsku se jedná o 3680 případů více.
Výše pokuty za jízdu bez dálniční známky se na místě může vyšplhat až na pět tisíc korun. Ve správním řízení pak na 20 tisíc korun.
Elektronický systém snadněji odhalí černé pasažéry
Podle dopravních expertů není vysvětlení meziročního nárůstu delikventů jednoznačné, stojí za tím více důvodů. Jedním z nich je koronavirová pandemie.
„V loňském, ještě covidovém roce, byla nižší intenzita silniční dopravy. Dále pak policisté i celníci byli v nemalé míře zaměstnáni pandemií, jejich dozorová činnost na silnicích byla méně intenzivní,“ řekl Novinkám Roman Budský z platformy Vize 0.
Roli ale podle něj hraje i skutečnost, že s příchodem systému elektronických dálničních známek, který v Česku funguje od prosince 2020, je odhalení „černého pasažéra“ snazší než kdysi.
„Dnes kamerové systémy bez problémů načítají registrační značky projíždějících vozidel a automatizovaný systém je schopen v databázi obratem zjistit, zda se náhodou nejedná o neplatiče,“ podotkl Budský.
Dálniční známky zatím zdražovat nebudou
Stejného názoru je také Zdeněk Lokaj z Fakulty dopravní ČVUT v Praze, který poznamenal, že kontroly už neprobíhají pouze prostřednictvím policisty s dalekohledem na konci dálnice.
„Již funguje elektronická kontrola jednotlivých vozidel, a to jak stacionárními kontrolními zařízeními, tak těmi mobilními, čímž je možné provést více lustrací vozidel a kontrol, které jsou rychlejší, proto se daří delikvenci daleko více detekovat,“ řekl Novinkám.
Někteří testovali funkčnost systému
Dalším důvodem je podle něj skutečnost, že systém elektronických dálničních známek spustil známý fenomén „zkoušečů systémů“, tedy lidi, kteří testují, do jaké míry je nový systém kontrol efektivní a zda je skutečně odhalí, pokud si řidič známku nekoupí.
„Pravděpodobně výrazněji se tento jev projevil až v roce 2022, kdy narostl (po covidu) počet aut. Když se zavádělo elektronické mýtné, tak v prvním roce byla také míra delikvence vyšší než v dalších letech, kdy si řidiči již ověřili, že systém opravdu funguje a detekuje neplatiče, a raději zaplatili, než by riskovali pokutu,“ vysvětlil na příkladu z minulosti.
Výběr za mýto byl v březnu rekordní, dopravci projeli přes 1,3 miliardy korun
Menší úlohu ještě podle něj mohla sehrát nevědomost řidičů o tom, že jim platnost známky vypršela.
„E-viněty totiž mají klouzavou platnost, a když ji nevidíte na čelním skle, tak mnohdy zapomenete,” řekl Budský.
Zároveň připomněl, že k tomu mohl přispět i výpadek v notifikačním systému, který upozorňuje řidiče prostřednictvím SMS před blížícím se vypršením platnosti. V závěru prosince loňského roku ale notifikace řidičům nechodily.
Stoupl i počet prodaných známek
Samotný prodej elektronických dálničních známek se meziročně ve sledovaném období od 1. prosince do 29. května zvýšil zhruba o 800 tisíc. Prodalo se však méně ročních e-známek, a naopak vzrostl počet těch s kratší dobou platnosti, tedy třicetidenních a desetidenních.
Chybně zadanou dálniční známku lze opravit
„Snížení počtu ročních známek může souviset s klouzavou platností elektronické dálniční známky a obměnou vozidel v průběhu roku. Část mohou být také lidé, kteří si letos známku zapomněli koupit,“ uvedl Jan Paroubek, ředitel Centra dopravních informačních systémů (CENDIS), které systém elektronických dálničních známek pod záštitou ministerstva dopravy spravuje.
„Nárůst prodejů krátkodobých známek zřejmě souvisí s rozvolněním opatření po covidu a také s ukrajinskou vlnou. Část příchozích možná netuší, že v rámci humanitární pomoci a nouzového stavu jsou od dálničního poplatku osvobozeni, a známku mají,“ dodal.