Není to vždycky lenost. Jaké jsou nejčastější důvody dlouhodobě nezaměstnaných?

Vyplývá to z publikace Strategie zaměstnavatelů v době pandemie vydané Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí. V jejím rámci byla provedena anketa mezi zaměstnavateli ohledně propouštění či přijímání nových zaměstnanců se zvláštním zaměřením na pozice nekvalifikovaného dělníka, kvalifikovaného dělníka a administrativní pracovníka.

Testovala se přitom pravděpodobnost jejich přijetí do pracovního poměru.

„Nejvýraznější negativní vliv na rozhodování u nekvalifikovaného dělníka mají přítomnost zdravotních omezení a částečné invalidity, výskyt krátkodobé, ale především dlouhodobé nezaměstnanosti a exekuční řízení,“ uvedl autor publikace Jiří Vyhlídal.

Podobné důvody pro nepřijetí převážily i u dalších dvou pozic.

Negativní dopady má pak i přítomnost dítěte či dětí v domácnosti, a to především u žen. „Přibližně od okamžiku nástupu na základní školu přestávají zaměstnavatelé vnímat přítomnost dětí v domácnosti jako faktor, který jejich rodiče znevýhodňuje,“ konstatovala publikace.

Lidem s vícero exekucemi se podle Radka Hábla z Institutu prevence a řešení předlužení snaží zaměstnavatelé vyhýbat proto, že jsou pro ně nákladní a představují velkou administrativní zátěž. „Pokud má zaměstnanec třeba deset exekucí, tak musí mzdová účetní komunikovat až s deseti exekutory, musí vykazovat součinnost, správně vypočítávat srážky, hlídat jejich pořadí a tak dále,“ řekl Hábl.

Zároveň pokud je tam souběh příjmů, tak se musejí sčítat. „Zároveň ti lidé, pokud mají více exekucí, jsou pod větším stresem a mohou být kvůli tomu častěji nemocní,“ dodal. Někteří zaměstnavatelé se pak podle něj vyhýbají lidem s exekucemi i kvůli větší rizikovosti, a to tehdy, pokud by pracovali s penězi. „Nemohou pak často pracovat na pokladně nebo dělat obchodního zástupce,“ dodal.

Dlouhodobě nezaměstnaní jsou pak obecně podle publikace považováni za málo motivované. „V konkrétních podmínkách českého trhu práce, kde se kombinuje nízká míra nezaměstnanosti s vysokou poptávkou po pracovní síle, a kdy by tedy mělo být relativně snadné získat zaměstnání, mohou zaměstnavatelé vnímat tyto uchazeče skutečně negativně,“ uvedl Jiří Vyhlídal.

Nepomáhá podle jeho dat často ani doporučení z úřadu práce, protože před těmito doporučeními zaměstnavatelé preferují jiné uchazeče. „Proto se doporučuje nedávat si do životopisu žádná hluchá místa. Je dobré si i během nezaměstnanosti dělat nějaký kurz,“ doplnila k tomu Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi.

Dříve podle ní v tomto směru pomáhaly příspěvky na vyhrazování společensky účelného pracovního místa, kdy si zaměstnavatelé mohli v praxi uchazeče vyzkoušet delší dobu, aniž by to pro ně bylo riskantní. „Na aktivní politiku zaměstnanosti jde ale jen 1,6 miliardy, když normální bylo deset miliard. Vyplatí se přitom i v době nízké nezaměstnanosti,“ dodala.