Hlavní obsah

Není strop jako strop. Návrh Bruselu a řešení Fialovy vlády se doplňují

Plán Evropské komise (EK), který počítá se zastropováním výnosů z prodeje elektřiny z neplynových zdrojů, je stropem pro výrobce energie, zatímco české zastropování ceny elektřiny a plynu je stropem přímo pro spotřebitele. Obě řešení jsou tak odlišná a vzájemně se tak spíše doplňují, než ruší.

Foto: Johanna Geron, Reuters

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v Bruselu.

Článek

Komise navrhuje strop ve výši 180 eur (4400 Kč) za MWh. To je maximální možná cena, jakou může výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), jádra a hnědého uhlí inkasovat. Cokoliv zaplacené nad tuto částku půjde státům, které mohou tyto peníze použít na pokrytí nákladů v boji s drahými energiemi.

Tržní ceny se nezmění, jelikož se strop netýká výroby elektřiny z plynových elektráren, které jsou závěrnými zdroji, a tudíž momentálně určují cenu. Když tedy elektřina bude na trhu například stát 500 eur za MWh a výrobce elektřiny z OZE, jádra a hnědého uhlí ji za tuto cenu prodá, tak z ceny dostane jen 180 eur. Zbytek půjde do státní kasy.

České řešení na národní úrovni, tedy zastropování cen, pak domácnostem a menším a středním firmám garantuje maximální výši ceny, kterou za elektřinu a plyn zaplatí. Cokoliv nad rámec stanovené ceny (elektřina - 6000 Kč/MWh, plyn - 3000 Kč/MWh vč. DPH) bude obchodníkům s energiemi kompenzovat stát, přičemž prostředky na to může mj. vzít právě i ze zmíněných výnosů prodejců elektřiny z neplynových zdrojů.

PŘEHLEDNĚ: Jak vláda zastropovala ceny energií

Domácí

Situaci takto objasnil i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). „Není strop jako strop. Český strop cen energií znamená úplně něco jiného než ten unijní. Český stanoví maximální ceny energií, evropský zastropuje výnosy výrobců a zajistí finanční prostředky do státních rozpočtů na pomoc odběratelům zasaženým vysokými cenami energií,“ vysvětlil na svém twitterovém účtu.

Návrh na omezení příjmů výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen, ve středu představila šéfka EK Ursula von der Leyenová. Krizové opatření podle ní přinese členským zemím EU 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi.

Všechny dílčí návrhy EK na řešení vysokých cen energií budou 30. září projednávat na mimořádném jednání ministři pro energetiku.

Výběr článků

Načítám