Článek
Senátoři ve svém návrhu tvrdili, že osvobození státních nemovitostí poškozuje obce, pro něž jsou daně z nemovitostí důležitým příjmem. Senátoři poukazovali na to, že současný stav je reliktem feudalismu, kdy panovník vlastnil všechnu půdu, část svěřoval svým vazalům, část však spravoval přímo, a nedávalo by tedy smysl, aby platil berně sám sobě.
Podle pléna se soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ale ÚS nenašel důvod k zásahu. „Daňové osvobození části pozemků, staveb a jednotek ve vlastnictví státu nemůže již s ohledem na poměrně nízký podíl příjmů obce plynoucích z daně z nemovitých věcí na jejích celkových příjmech vést k ´rdousícímu účinku´. Ani u nejmenších obcí nelze dovodit, že by napadená úprava znemožňovala jejich samosprávnou existenci,“ konstatovali ústavní soudci.
Na platbu daně z nemovitosti je již jen pár dní
Suchánek také upozornil, že podobné osvobození od daně platí i pro krajské nemovitosti. „Kraje jsou přitom vyššími územními samosprávnými celky, které mají obdobně jako obce ústavně zaručené právo na samosprávu. Vztahuje-li se tedy daňové osvobození pozemků, staveb a jednotek nejen na ty ve vlastnictví státu, ale na podstatně širší okruh daňových subjektů, je tím značně oslaben argument o privilegovaném postavení státu vůči jiným subjektům,“ dodali soudci.
Výnos z daně náleží obci, na jejímž území se zdaňovaná nemovitost nachází. Podle ÚS tvoří v průměru necelá tři procenta celkových daňových příjmů v rozpočtech obcí, u menších obcí až deset procent.