Nemocný muž Evropy? Němečtí zaměstnanci se „házejí marod“

Pracovníci v Německu v roce 2023 zmeškali v práci kvůli nemocem v průměru 19,4 dne, vyplývá z dat největší zdravotní pojišťovny Techniker Krankenkasse. Délka absencí se v posledních letech po pandemii covidu výrazně prodloužila. V roce 2022 to bylo v průměru 19 dní, v roce 2021 ani ne 15 dní, a v roce 2006 dokonce jen mírně přes 11 dnů. Absence u žen byly v průměru o něco vyšší než u mužů.

Vedle větší frekvence respiračních chorob po pandemii covidu v posledních letech přibylo diagnóz duševních nemocí.

Na rozdíl od Česka v Německu berou zaměstnanci na nemocenské prvních šest týdnů sto procent čisté mzdy, a nepřijdou tedy o žádné peníze. Tento štědrý přístup mnozí zaměstnavatelé kritizují. Stejně tak volají po přehodnocení vystavování neschopenek lékařem po telefonu, aniž by pacienta viděl. Toto opatření bylo zavedeno za covidu.

I německý ministr financí Christian Lindner v září uvedl, že vidí souvislost mezi zavedením tohoto přístupu a zvýšenou nemocností – a chtěl by ho zrušit.

I když je podle FT „notoricky komplikované“ srovnávat data mezi zeměmi, Christopher Prinz, odborník na zaměstnanost pracující pro OECD, listu řekl, že se Německo s jistotou řadí mezi země s nejdelší délkou nemocenské.

Například šéf automobilky Mercedes-Benz Ola Källenius se nedávno nechal slyšet, že absence kvůli nemocem je u zaměstnanců v německém průmyslu někdy až dvakrát vyšší než v jiných zemích s podobnými podmínkami.

Zmínil, že jako zaměstnavatel se vedle zlepšování bezpečnosti a ergonomie práce snaží poskytovat lékařské konzultace, očkování nebo cvičení. „Ale pro zlepšení jsou potřeba obě strany,“ dodal.

Nejmenovaný šéf dalšího z velkých německých průmyslových podniků podle FT kritizoval „naprostou neochotu“ především u mladších zaměstnanců obětovat práci to, co je potřeba pro udržení prosperity a konkurenceschopnosti.

„A pak se všichni diví, proč je Německo nemocný muž Evropy,“ komentoval.

Paul Niederstein, spolumajitel a ředitel podniku na galvanizaci oceli Coatinc, která má v Německu 600 zaměstnanců, označil vysoké absence za symptom pracovní síly, která je „příliš rozmazlená a sebevědomá“.

I tento problém nyní rozvířil debatu o budoucím ekonomickém modelu největší evropské ekonomiky, kde vysoké ceny energií, nedostatek pracovních sil a dusivá byrokracie zastavily po několika dekádách růst v průmyslu i celé ekonomice, popsaly FT.

Podle studie německé asociace farmaceutických výzkumných firem právě nadprůměrný počet absencí kvůli nemocem přispěl k loňskému poklesu ekonomiky země o 0,3 procenta, jinak by naopak o 0,5 procenta rostla.

Například šéf automobilky Tesla Elon Musk nařídil kvůli vysokým absencím v závodě Tesly u Berlína firemní kontroly nemocných zaměstnanců u nich doma.

Někteří manažeři volají po tom, aby se nemocenská první tři dny neproplácela vůbec, tak jak to fungovalo v Česku před zrušením tzv. karenční doby v polovině roku 2019.

V Česku podle posledních dat ČSÚ nemocenská trvala v 1. pololetí v průměru 32,5 dne, jedná se ale o čísla zpracovaná podle jiné metodiky, která počítá pouze vystavené neschopenky, včetně dlouhodobých nemocí či úrazů. Z analýzy a grafů Světové zdravotnické organizace vyplývá, že v roce 2022 byla průměrná absence kvůli nemoci v Česku 19 dní, a v Německu dokonce 25 dní.