Článek
První tři dny nemoci dostane 30 procent denní mzdy, další dny pak 69 procent. Zaměstnavatelům se náhradou za tento výdaj sníží odvod na pojistném z nynějších 3,3 procenta na 1,4 procenta.
"To odpovídá očekávaným výdajům za poskytování náhrady mzdy," uvedla mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková.
Nynější nemocenskou bude zaměstnanec dostávat až od 15 kalendářního dne nemoci a bude ve stejné výši jako dnes.
Zabránit zneužívání
"Nový zákon zajisti větší spravedlnost v rozdělování nemocenských dávek. Výši nemocenského nastavuje tak, aby se nevyplatilo zůstávat nedůvodně doma na dávkách," doplnila Beránková. Dnes mnozí lidé řeší s pomocí nemocenské například ztrátu zaměstnání. Dokonce některé firmy, které právě nemají zakázky, posílají své lidi marodit.
Pokud nový zákon projde Sněmovnou, Senátem a podepíše ho prezident, doplatí na něj především lidé s nízkými příjmy, kteří budou marodit měsíc a déle. Za půlroční nemoc by například člověk s průměrnou mzdou přišel proti současnosti o 4760 korun.
Při kratší nemoci více
Podle návrhu by například člověk s průměrnou mzdou 20 019 Kč (jedná se o odhad průměrné mzdy pro rok 2006, od kdy má zákon platit), by si za sedm dnů marodění polepšil proti dnešku zhruba o tisícovku a za 14 dnů nemoci o 386 Kč.
Za třicet dnů nemoci by už ale dostal o 110 korun méně než dnes a v případě, že by měl tu smůlu a marodil půl roku, tedy 180 dnů, dostal by místo současných 73 304 korun nemocenské už jen 68 544 Kč, tedy o 4760 Kč méně.
Naopak člověk s hrubým příjmem kolem 28 tisíc (1,4násobek průměrné mzdy) by si polepšil ve všech uvedených situacích. Za sedm dnů nemoci by dostal víc o 1700 korun, za dva týdny nemoci o 1300 více, za měsíc marodění o 1900 korun a za půlroční nemoc by inkasoval o 7623 Kč víc než dnes.
Konec dovolených za nemoc
Tato úprava by nakonec možná mohla vést k tomu, že si lidé s vyššími příjmy přestanou brát na marodění dovolenou, protože dnes jim nemoc neúměrně snižuje měsíční příjmy. Jestliže člověk s průměrnou a nižší mzdou dostane dnes za 30 dnů nemoci dávku odpovídající 73 až 77 procentům jeho čisté měsíční mzdy, jeho kolega s dvojnásobným platem dostane nemocenskou ve výši pouze 42 procent své čisté mzdy. "A to přesto, že všichni platí na pojistné stejné procento," dodala Beránková.
| O kolik si mají lidé pohoršit a polepšit (v Kč) | ||||
| Hrubá mzda Rozdíl podle počtu dnů nemoci* | ||||
| . | 7 dnů | 14 dnů | 30 dnů | 180 dnů |
| 12 011 | +558 | +31 | -625 | -6775 |
| 20 019 | +1064 | +386 | -110 | -4760 |
| 28 026 | +1694 | +1315 | +1923 | +7623 |
| 36 033 | +2162 | +2093 | +3661 | +18 361 |
| *Rozdíl náhrady mzdy a nemocenské za uvedené dny marodění vůči současným nemocenským dávkám | ||||
| Zdroj: MPSV | ||||
Nová konstrukce dávek je nastavena tak, aby nemocenská byla a nižším platem by měli dostat za měsíc nemoci náhradu ve výši 70 až 72 procent své čisté mzdy a lidem s dvojnásobkem průměrného platu by se uvedený podíl měl zvýšit na 58 procent. Také by už nemělo platit, že jakmile se člověku zvýší plat, hned mu poskočí i odvody na pojistné. Ministři totiž hodlají zavést strop plateb na sociální pojištění, z něhož se nemocenské dávky, ale také například důchody, vyplácejí.
Česká republika je jednou z posledních zemí Evropské unie, kde stropy v pojištění ještě neexistují, což nás údajně znevýhodňuje v konkurenci, protože to značně prodražuje zaměstnávání kvalifikovaných lidí.
| Jak se mají změnit dávky za měsíc marodění (v Kč) | ||
| hrubá mzda náhrada mzdy a nemocenská | ||
| . | dnes | návrh |
| 12 011 | 7341 | 6716 |
| 20 019 | 11 204 | 11 094 |
| 36 033 | 12 150 | 15 811 |
| Zdroj: MPSV | ||
Co se navrhuje
:: prvních 14 dnů pracovní neschopnosti by měli lidé dostávat namísto nemocenských dávek náhradu mzdy, kterou by jim vyplácel zaměstnavatel
:: zaměstnavatelům by se snížilo pojistné ze současných 3,3 na 1,4 procenta
:: první tři dny nemoci by náhrada mzdy činila 35 procent z vyměřovacího denního základu (v současnosti je to 25 %). Od čtvrtého do čtrnáctého dne by to bylo 67 procent (nyní 69 %)
:: odboráři by měli mít možnost se zaměstnavateli v kolektivní smlouvě dohodnout vyšší náhradu mzdy, než stanoví zákon
:: náhrada mzdy by se vyplácela za pracovní dny a nebyla by zdaněna ani by se z ní neplatilo pojistné
:: zaměstnavatelé s méně než 26 zaměstnanci by měli dostat možnost dobrovolně se pojistit. Pokud by se pojistili, platili by stejné pojistné jako dnes, tedy 3,3 %, ale polovina toho, co by vyplatili svým zaměstnancům za nemoc, by jim byla refundována
:: nemocenské dávky by dostávali lidé až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti
:: nemocenská od 15. dne marodění by měla být vyplácena ve výši šedesát pět procent z redukovaného denního vyměřovacího základu
:: zavedl by se strop plateb na sociální pojištění