Článek
Spolkový sněm v pátek večer schválil potřebnou dvoutřetinovou většinou fiskální pakt EU a vyslovil se také pro vznik Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Obě dohody podpořila většina poslanců vládních křesťanských demokratů i liberálů a také opozičních sociálních demokratů a zelených, proti byla strana Levice a skupina "rebelů" z CDU. Těsně před půlnocí dohody schválil Bundesrat, kde jsou zastoupeny spolkové země.
O výsledku hlasování nebylo pochyb, protože většina opozice dala najevo, že dohody podpoří, pokud kancléřka Angela Merkelová kývne na opatření na podporu růstu a zaměstnanosti. "Německo schválením fiskálního paktu a ESM všemi stranami v obou komorách vyšle silný signál ... že překonáváme evropskou dluhovou krizi udržitelným způsobem," řekla Merkelová v Bundestagu před hlasováním.
Merkelová se vrátila ze summitu EU v Bruselu, který se dohodl na tom, že záchranné fondy eurozóny budou moci přímo rekapitalizovat banky a vstupovat na trh státních dluhopisů. Tyto ústupky Berlína jižnímu křídlu EU však mohou Merkelové ztížit pozici v její straně CDU, kde je agilní skupina těch, kdo se staví proti bezedné pomoci zadluženým státům jako Španělsku a Itálii, a dokonce bez přísných podmínek, které musí plnit Řecko, Irsko a Portugalsko.
Německo se možná dočká referenda
ESM má začít fungovat už 9. července, Německo ani řada dalších zemí eura jej však zřejmě nesplní. Ústavní soud v Karlsruhe totiž požádal prezidenta Joachima Gaucka, aby dohody po hlasování nepodepisoval, aby měli soudci čas rozhodnout o velkém kvantu stížností na jejich neústavnost. Rozhodování soudu může trvat týdny.
Ústavní soud v sérii rozhodnutí od roku 2009 vyjadřoval systematicky výhrady k neustálému přenášení pravomocí státu do Bruselu a ve verdiktu k lisabonské smlouvě o EU zajistil německému parlamentu právo vetovat rozhodnutí přijatá na evropské úrovni.
Podle agentury Reuters se napětí mezi tlakem na centralizaci moci v EU a demokratickými principy v Německu blíží kritickému bodu. Soud je bombardován peticemi politiků a akademiků, aby zablokoval vznik ESM a podle expertů je možné, že bude vázat souhlas s ním na změnu ústavy. To by znamenalo uspořádat v Německu první poválečné referendum v situaci, kdy je podle průzkumů většina lidí systematicky proti tomu, aby Německo platilo dluhy ostatních zemí eura.
Předák bavorské CSU, sesterské strany CDU, v listu Handelsblatt napsal, že politici nemohou Němcům vnucovat shora stále více Evropy. "Žádám proto, aby nám naše ústava umožnila referendum o všech důležitých evropských otázkách," řekl šéf CSU Horst Seehofer.
Pro referendum se vyslovil dokonce i ministr financí Wolfgang Schäuble, který je přitom znám jako velký eurofil. Podle něj uvažované změny na cestě k "politické a fiskální unii" si mohou vyžádat referendum dříve, než si mnozí myslí.