Článek
Největší evropská ekonomika koncem minulého měsíce zvažovala, že by si jaderné elektrárny ponechala jako součást svého energetického mixu. Cílila tím na snížení energetické závislosti na Rusku, které Německu dodává většinu zemního plynu.
Německá ministerstva hospodářství a životního prostředí se při posouzení, zda jaderné elektrárny zachovat, zabývala krátkodobými i střednědobými scénáři. "Po zvážení přínosů a rizik se prodloužení provozní životnosti zbývajících tří jaderných elektráren nedoporučuje, a to i s ohledem na současnou plynovou krizi," uvedly resorty.
Habeck: Hodně rizika za málo elektřiny
Proti prodloužení životnosti posledních fungujících reaktorů v zemi se v rozhovoru s televizí n-tv vyslovil ministr hospodářství Robert Habeck. "Ke zvážení máme minimální produkci elektrické energie za maximálně vysoká bezpečnostní rizika," řekl a dodal, že je z tohoto důvodu přesvědčen o nesprávnosti cesty prodloužení chodu jaderných elektráren.
Německo odmítlo zákaz dovozu ruské ropy a plynu
Habeck krátce po ruské invazi na Ukrajinu řekl, že kvůli energetické bezpečnosti předem nevylučuje zachování chodu reaktorů i po 31. prosinci letošního roku, kdy Německo plánovalo zbylé jaderné elektrárny odstavit.
Německo v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zmapovalo změny ve svém energetickém systému. Chce snížit závislost na ruském plynu, který tvoří dvě třetiny německého dovozu této suroviny. Nyní se zvažují alternativy, včetně většího využití solární a větrné energie, plynových a uhelných elektráren a budování terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG).
Zbývající tři německé jaderné elektrárny, které mají být odstaveny do konce roku, provozují energetické společnosti EnBW, RWE a E.ON.