Německo zavírá tři jaderné elektrárny, zbývající skončí příští rok

Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo opustit jadernou energetiku. Důvodem jsou rizika havárie a také radioaktivní odpad, který provozem nukleárních elektráren vzniká.

Nyní odstavované jaderné elektrárny ale přispívaly k udržitelné ochraně klimatu.

„Každý rok vyprodukovala jaderná elektrárna Grohnde okolo 11 miliard kilowatthodin energie bez emisí oxidu uhličitého. Tím ročně ušetřila takřka deset milionů tun oxidu uhličitého a přispěla tak k ochraně klimatu,” uvádí společnost PreussenElektra, která zařízení v Grohnde provozuje.

Podobnou úsporu oxidu uhličitého dosahoval i společností RWE provozovaný blok C elektrárny Gundremmingen.

Jaderná elektrárna Brokdorf, kterou provozuje PreussenElektra, pak za dobu svého 35letého provozu ušetřila přes 380 milionů tun oxidu uhličitého, který by jinak vznikl spalování uhlí a plynu.

Po odklonu od jádra chce Německo skončit s produkcí energie spalováním uhlí.

Nová vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD) ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny ideálně do roku 2030.

Rovněž do roku 2030 chce německá vládní koalice dosáhnout produkce energie z 80 procent z obnovitelných zdrojů.

Dalším milníkem v Německu má být rok 2045, kdy by země měla být klimaticky neutrální. To je stav, kdy emise skleníkových plynů a opatření na jejich neutralizaci jsou v rovnováze.

Transformace energetiky a hospodářství si vyžádá mimořádné investice.

Ekonomka a expertka na energetický výzkum a ochranu životního prostředí z německého hospodářského institutu DIW Claudia Kemfertová v rozhovoru se zahraničními novináři řekla, že podle studií je třeba ročně investovat 50 až 80 miliard eur (až dva biliony korun).

Ekologické investice chce podpořit i vláda, která do svého podpůrného fondu převedla 60 miliard eur (zhruba 1,5 bilionu korun).