Článek
Berlín na výstavbu továrny původně přislíbil dotace 6,8 miliardy eur (asi 162 miliard Kč). Intel však později kvůli vyšším nákladům na energie a výstavbu požadoval vyšší podporu. Spolkový ministr financí Christian Lindner před týdnem v rozhovoru s deníkem Financial Times (FT) poskytnutí vyšších dotací odmítl.
„V rozpočtu už nejsou žádné další volné prostředky,“ řekl Lindner. „Nyní se snažíme rozpočet konsolidovat, a nikoli jej rozšiřovat,“ dodal.
Zatímco Lindner z liberálních svobodných demokratů (FDP) trvá na přísnější rozpočtové kázni, sociálně demokratický kancléř Scholz a také ministr hospodářství Robert Habeck ze Zelených se podle médií stavěli k požadavkům Intelu vstřícněji. Deník Handelsblatt před týdnem napsal, že americký podnik očekává podporu v objemu 9,9 miliardy eur.
O přesné podobě dohody zatím oficiálně nebyly zveřejněny žádné podrobnosti. Podle Bloombergu bude podpora kombinací finančních dotací a také regulované ceny energií.
Minulý pátek Intel, největší výrobce počítačových čipů na světě, rovněž informoval, že postaví velkou továrnu na výrobu čipů také v polské Vratislavi. Tamní investice má dosahovat 4,6 miliardy dolarů (asi 100 miliard Kč). Stavbu podpoří i polský stát, jakou částkou, však firma nezveřejnila.
Oba projekty v Magdeburku a Vratislavi jsou součástí mnohamiliardových investic v Evropě, která se snaží stát technologicky více nezávislou na Číně. Evropská unie vyčlenila až 43 miliard eur (zhruba jeden bilion Kč) pro evropský polovodičový průmysl. Cílem je do roku 2030 vyrábět v Unii 20 procent světové produkce polovodičů.
Umělá inteligence? Zaostáváme za USA i Čínou, prohlásil Macron
