Hlavní obsah

Německo podpoří miliardami další gigafactory

Přestože muselo Německo zmrazit obří fond na klimatické výdaje, pro stavbu továrny na baterie do elektromobilů se spolkové vládě podařilo vyjednat výjimku. Částkou 700 milionů eur, v přepočtu 17 miliard korun, podpoří podnik švédské společnosti Northvolt ve Šlesvicku-Holštýnsku, informovala agentura Bloomberg.

Foto: Reuters

Švédský Northvolt je přední evropský výrobce baterií

Článek

Německý Ústavní soud vládě zakázal použít 60 miliard eur z klimatického fondu, přesun peněz z covidové pomoci do něj označil za protizákonný. Vyjednání investice do bateriové továrny tak podle Bloombergu potvrzuje odhodlání země přejít na klimaticky neutrální technologie.

Lidé v okolí města Heide, kde má továrna vyrůst, se obávali, že soudní rozhodnutí a nutnost přepracovat státní rozpočet ohlášený projekt ohrozí. Ministerstvo hospodářství však odeslalo Northvoltu rozhodnutí o financování, a tím obavy rozptýlilo. Gigafactory má v budoucnu zaměstnat 3000 lidí, vyrábět by měla začít koncem roku 2025. Podobné podniky už v Německu fungují, včetně továrny americké společnosti Tesla u Berlína.

Česko nedávno ostrouhalo. Na Slovensku ale gigafactory na baterie postaví Číňané

Ekonomika

Northvolt je hlavní evropský výrobce baterií, rozšiřuje výrobu ve Švédsku a plánuje stavbu závodů v Německu, Polsku a Kanadě. Při vývoji baterií využívá i umělou inteligenci. Mezi zákazníky má automobilky BMW, Volvo, Volkswagen či Scania.

O vybudování velké továrny na baterie usiluje i Česko. Koncem října se vláda nedohodla s Volkswagenem na stavbě továrny v Líních u Plzně. Stát nyní hledá pro další lokality možné investory hlavně z řad asijských firem.

Souboj o lithium

V závodě o zajištění surovin nezbytných pro výrobu baterií do elektromobilů evropské automobilky za konkurencí ze Spojených států a Číny výrazně zaostávají. Chybí jim lithium, kobalt i nikl, napsal britský list The Guardian.

K tomu, aby evropští výrobci zvládli výrobu plánovanou do roku 2030, mají smluvně zajištěnou pouze šestinu dodávek zmíněných kovů. List cituje z analýzy Evropské federace pro dopravu, nevládní organizace se sídlem v Bruselu.

Největší světoví výrobci elektromobilů, americká Tesla a čínská BYD, zvyšují proti evropským konkurentům náskok. „Evropské automobilky se teprve teď probudily,“ komentovala za autory studie Julia Poliskanova.

Autoři studie odhadují, že do roku 2030 se poptávka po lithiu zčtyřnásobí vzhledem k tomu, že se Evropa, USA a Čína snaží ukončit výrobu aut na benzín a naftu. Evropská unie chce prodej nových aut se spalovacím motorem ukončit v roce 2035. Odklon od nich však bude narážet na kapacity výroby baterií, především z hlediska omezených zdrojů surovin.

Nejvíc lithia se těží v Austrálii a Chile, v Evropě pak v Portugalsku. V Česku se již léta chystá těžba u Cínovce. Firma Geomet, která spadá pod ČEZ a má lithium v Podkrušnohoří těžit, letos představila plán, jak na to, aby dobývání i zpracování kovu měly co nejmenší dopad na životní prostředí.

Stavět někomu továrnu u plotu je totální hloupost, tvrdí starosta obce, kde se má těžit lithium

Ekonomika
Související témata:

Výběr článků

Načítám