Článek
Podle zdrojů Bloombergu mají být peníze rozděleny německým a zahraničním podnikům do roku 2027. Půjdou z mimorozpočtového Fondu pro klima a transformaci. Ten byl původně zřízen na investice do dekarbonizace ekonomiky, ale jeho působnost se rozšířila, protože Německo se snaží omezit běžné vládní výdaje.
Německá vláda už schválila podporu deset miliard eur pro novou továrnu společnosti Intel. A nyní schvaluje dalších přibližně sedm miliard eur ve formě dotací pro firmy včetně TSMC a německé Infineon Technologies. Ze zbylých peněz by mohly těžit další společnosti působící v Německu, jako je firma GlobalFoundries, která má významné zastoupení v Drážďanech. Závod na výrobu čipů tam má i německý dodavatel Robert Bosch.
Dotace přicházejí v době, kdy se zvyšuje povědomí o závislosti evropské ekonomiky na dodávkách z Asie po narušení dodávek v důsledku pandemie covidu-19 a napětí vyvolaného válkou na Ukrajině. Německá vláda se ve své strategii pro Čínu z počátku tohoto měsíce zavázala, že bude usilovat o snížení závislosti prostřednictvím diverzifikace a přilákáním technologií budoucnosti, jako jsou právě polovodiče.
Investice za desítky miliard eur. EU chce větší nezávislost ve výrobě čipů
Německé automobilky a další výrobci měli v době vrcholící pandemie covidu-19 potíže se zajištěním dodávek čipů, což vedlo k obnovení snah o rozšíření místní výroby polovodičů. Obchodní spory mezi Spojenými státy a Čínou také upozornily na rizika přílišné závislosti na zámořských dodavatelských řetězcích. Přesto většina peněz od vlády v Berlíně půjde mimoevropským společnostem.
Ačkoli německý dotační balíček nedosahuje 50 miliard dolarů, které poskytují Spojené státy v rámci zákona o čipech a vědě, je stále vyšší než to, co slíbily ostatní velké vlády na podporu místní výroby čipů. Japonsko je připraveno vyčlenit více než 14 miliard dolarů (zhruba 305 miliard Kč), zatímco Indie nabízí deset miliard dolarů na přilákání investic.
Válka o čipy eskaluje. Čína omezí export vzácných kovů
