Německo podlehlo tlaku, platbu za tranzit plynu zruší

Vyžaduje to ale změnu zákona, a tak je zrušení plateb možné nejdříve od začátku příštího roku.

Tlak na Evropskou komisi, aby proti poplatku zakročila, vyvíjela Česká republika, Slovensko, Rakousko a Maďarsko. Důvodem kritiky například bylo, že poplatek ztěžuje odstoupení od dodávek ruského plynu, protože neúměrně zvyšuje náklady na dovoz plynu ze západní Evropy.

„Opět se potvrzuje, že spolupráce na evropské úrovni nejen v oblasti energetiky posiluje všechny členské státy. Oceňuji deklarované rozhodnutí německé vlády upustit od příštího roku od poplatku, který zvýhodňoval dovoz plynu z východu na úkor plynu od našich západních spojenců,“ uvedl na síti X ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), který se jednání v Bruselu účastní.

Giegold uvedl, že záměrem poplatku nebylo bránit integraci trhů v Evropě nebo narušit nezávislost na Rusku. Poplatek byl podle něj použit na financování plnění zásobníků plynu, což má pomoci udržet nezávislejší a stabilnější trh v Evropě.

Poplatek zavedlo Německo na podzim roku 2022 a měl sloužit k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících a zajištění bezpečnosti dodávek.

Promítá se do koncových cen i pro zákazníky v Česku, od července se má navíc ještě zvýšit ze stávajících 1,86 eura na 2,5 eura. Při aktuální velkoobchodní ceně zemního plynu na nizozemské burze bude příplatek představovat asi sedm procent navíc.

Mluvčí největšího dodavatele plynu innogy Martin Chalupský Novinkám řekl, že pro nové zákazníky to bude znamenat navýšení ceny asi o dvacet korun za spotřebovanou megawatthodinu. Zákazníků s fixací nebo těch s tarifem Standard se změna cen týkat nebude.