Německo má hotové první přístaviště pro plovoucí terminál na LNG

Stavbu ve Wilhelmshavenu zahájil na začátku května spolkový ministr hospodářství Robert Habeck, který má na starosti energetickou bezpečnost. Důvodem byly nejisté dodávky plynu z Ruska po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Budování pokračovalo rychlým tempem i díky tomu, že povolení byla v krizové situaci vydávána urychleně a že přístaviště pro terminál na LNG využilo již existující molo.

Na rychlost výstavby poukázal na úterní ceremonii dolnosaský ministr hospodářství Olaf Lies, podle kterého bylo správné, že se spolková vláda bez odkladů rozhodla učinit z tohoto německého regionu dovozní uzel pro LNG.

Ve Wilhelmshavenu bude ještě druhý plovoucí terminál, jehož otevření se podle Habecka plánuje na podzim příštího roku. Vedle toho tam vznikne i plnohodnotný pevninský terminál na opětovné zplyňování LNG, který nahradí plovoucí jednotky.

K dovozu LNG bylo nezbytné připravit nejen přístaviště, ale také vybudovat infrastrukturu pro dopravu plynu do sítě. Příslušné potrubí v délce 26 kilometrů k přípojnému uzlu v Etzelu je takřka dokončeno. Nyní bude mít roční kapacitu deseti miliard metrů krychlových, později se ale rozšíří na 28 miliard kubických metrů. Roční spotřeba plynu v Německu pak činí kolem 90 miliard metrů krychlových.

Další plovoucí terminály budou v dolnosaském Stade, v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku a v Lubminu v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Provoz zařízení v Brunsbüttelu se očekává ještě v letošním roce. Všech pět těchto mobilních zařízení si pronajala německá vláda.

O podíl v některém z německých terminálů má zájem Česká republika. V polovině října o tom v Praze s Habeckem jednal ministr průmyslu Jozef Síkela. Hovořili spolu také o podmínkách, za kterých bude Německo s Českem sdílet plyn v případě nouze.

„Věřím, že jsme se výrazně posunuli a brzy budeme moci naši společnou dohodu uzavřít,“ řekl tehdy Síkela bez dalších podrobností.

Česká republika od září získává plyn z terminálu na LNG v nizozemském přístavu Eemshaven, kde má pronajatý prostor pro tři miliardy metrů krychlových plynu. Spotřeba plynu v Česku loni přesáhla devět miliard metrů krychlových.

Další dodávky zemního plynu má Česká republika zajištěny z Norska, i tak ale usiluje o podíl v německých terminálech. Výhodný by pro Česko mohl být budoucí terminál v Lubminu, na což opakovaně upozorňovala premiérka Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová.

Ta velmi usilovala o to, aby Německo zřídilo terminály nejenom na pobřeží Severního moře, ale také na Baltu. Podle Schwesigové by to zajistilo zásobování nejen východního Německa, ale také Česka. To je k tomuto severoněmeckému regionu již napojeno plynovodem OPAL, kterým proudil plyn z rusko-německého produktovodu Nord Stream položeného na dně Baltského moře.

Po ruské invazi na Ukrajinu začaly evropské země rychle nahrazovat plyn z Ruska jinými zdroji, rozmach proto v Evropě zažívá LNG. Na kontinentě ale není zatím dostatek terminálů, aby zvýšený zájem pokryly. U evropských břehů tak nadále na vykládku čekají desítky lodí se zkapalněným zemním plynem. Analytická společnost Vortexa odhaduje, že na palubách čekajících lodí je uložen plyn v hodnotě dvou miliard dolarů (49 miliard Kč).