Článek
Německý kancléř Olaf Scholz už na začátku září oznámil, že chce co nejdříve zatáhnout za brzdu pro ceny elektrické energie, na konci září pak představil fond v objemu až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč), které chce Německo vynaložit na zmírnění energetické krize a na pomoc domácnostem a firmám.
Na financování části fondu chce Berlín využít mimořádné zisky energetických firem, podobně hodlají postupovat i další země Evropské unie.
Z dokumentu ministerstva hospodářství, který bude vládě předložen 18. listopadu, vyplývá, že Německo nechce zasahovat do trhu s elektřinou, cenotvorby a přeshraničního obchodování, míří ale na nadměrné zisky, kterých výrobci v souvislosti s vysokými cenami dosahují, i když náklady na produkci zůstávají bez výraznějších změn.
Scholz: Německo připraví prodloužení chodu všech svých jaderných elektráren
Návrh pro spotový trh počítá s tím, že stát by výrobcům elektřiny odebral mimořádné zisky zpětně od 1. března.
V dokumentu se konkrétně uvádí, že odebrání nadměrných zisků by se mělo dotknout okamžité i budoucí výroby energie z obnovitelných zdrojů, odpadu, důlního plynu, minerálních olejů a jaderného a hnědého uhlí, uvedla Reuters. Do opatření by naopak neměla být zahrnuta výroba elektřiny z černého uhlí, plynu a biometanu.
Daň chystá i Česko
S daní z mimořádných zisků některých společností počítá i Česko. Měla by platit i za rok 2022 až do roku 2025. Půjde o 60procentní daňovou přirážku za nadměrný zisk. Ten se bude určovat jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.