Článek
Vláda Olafa Scholze v reakci na ruský útok na Ukrajinu zastává názor, že Německo musí urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů, aby se stalo co nejrychleji nezávislé na dodávkách energií z Ruska. Německý ministr hospodářství Robert Habeck dlouhodobě upozorňuje, že slabinou Německa je obecně závislost na fosilních palivech.
"Budování obnovitelných zdrojů energie musíme co nejvíce urychlit," řekl Habeck krátce po ruské invazi. Dodal, že vedle ekologických důvodů jsou pro takový krok i důvody strategické a bezpečnostně politické.
Závazek plného přechodu na obnovitelné zdroje chce Německo nyní přesněji zakotvit novelou, ve které se nyní podle Süddeutsche Zeitung hovoří o době před rokem 2050. K dosažení tohoto cíle se plánuje do roku 2030 výstavba pevninských větrných elektráren o instalovaném výkonu až 110 gigawattů, což je dvojnásobek současného stavu. Ke konci loňského roku mělo Německo pevninské větrné elektrárny o výkonu 56,1 gigawattu.
Z větru 30 gigawattů, ze slunce 200 gigawattů
Německé větrné parky v Severním a Baltském moři, které teď mají podle poradenské společnosti Deutsche WindGuard výkon 7,8 gigawattu, by do roku 2030 měly rozšířit výkon na 30 gigawattů. V plánu je i zvýšení výkonu solárních elektráren na 200 gigawattů.
Green Deal je mrtev, shodují se analytici po ruském útoku na Ukrajinu
V přechodu na obnovitelnou energii chce Německo do konce roku 2038 přestat se spalováním uhlí a v letošním roce se chystá odstavit zbývající jaderné elektrárny. Zda Německo reaktory skutečně uzavře, ale není jasné. Habeck totiž v rozhovoru s televizí ARD prohlásil, že prodloužení chodu reaktorů vzhledem k současné situaci nebránil a že kvůli energetické bezpečnosti neexistují žádná tabu.
Téma budoucnosti jaderné energetiky na pondělní vládní tiskové konferenci zajímalo novináře. Vládní mluvčí k tomu uvedl, že Německo zvažuje všechny možnosti.