Německo by do roku 2035 mohlo skončit s uhlím

Debata zatím většinově směřuje k roku 2035, kdy by podle předběžného plánu uhelné komise měly skončit všechny uhelné elektrárny, možná s výjimkou několika, které by ještě pár let byly připravené v pohotovosti pro případ, že by byl momentální nedostatek větrné energie.

S tímto datem ale zatím zástupci východoněmeckých spolkových zemí souhlas nevyjádřili. Aby tak mohli učinit, musí podle nich být jasně stanovena částka, která půjde na obnovu a zvládnutí strukturálních změn v regionu. Podle trojice východoněmeckých spolkových zemí bude potřeba kolem 60 miliard eur na příštích 30 let.

Na co nejdelší využití uhelné energie tlačí především trojice východoněmeckých zemí, které hovoří o termínu až kolem roku 2040. V oblasti provozuje hnědouhelné doly a elektrárny také Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského, který v regionu zaměstnává na 8000 lidí.

Postoj Křetínského k německému rozhodování o konci uhlí je jasný. „Bez hnědého a černého uhlí by se zítra Německo zastavilo,” řekl podle středečního vydání listu Süddeutsche Zeitung německým novinářům. Vyjádřil také přesvědčení, že by debata v Německu měla být vedena racionálněji.

Uhelná komise, v níž zasedají zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, o konci uhelné energie v Německu nerozhodne sama. Tato zodpovědnost připadne vládě a parlamentu. Přesto je ale její role klíčová, protože se počítá s tím, že se politici jejím doporučením budou řídit.

Předběžné plány komise, která se oficiálně jmenuje Růst, strukturální změny a zaměstnanost, počítají podle magazínu Der Spiegel s tím, že se v první fázi do roku 2022 uzavřou černouhelné a hnědouhelné elektrárny o celkovém výkonu pěti gigawattů na západě země. Za každý gigawatt má přitom provozovateli připadnout odškodnění ve výši 600 milionů eur (15,5 miliardy korun).

Hlavní fáze odklonu od uhelné energetiky se má odehrát v letech 2022 až 2030. Komise přitom zvažuje, že v tomto období budou provozovatelé elektráren dostávat odškodnění v závislosti na tom, kdy přesně je uzavřou. Kdo tak učiní dříve, dostane větší peníze. Také v těchto letech se opatření budou týkat především západu spolkové republiky.

Na východní oblasti, tedy především spolkové země Braniborsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, dojde nejspíš po roce 2030. Organizace na ochranu životního prostředí požadují, aby konečným datem byl právě rok 2030, premiéři východoněmeckých zemí ale lobbují za dobu kolem roku 2040, kdy stejně v regionu vyprší většina povolení k těžbě.