Německé výdělky? Stát škudlí a firmy přidávají jen pár procent

Ekonomové upozorňují, že pro dorovnání na německou úroveň v horizontu pěti let by se průměrná mzda v Česku, která nyní dosahuje sotva 46 tisíc korun, musela každý rok zvyšovat nejméně o 20 procent. Navíc za předpokladu, že by v Německu vůbec nerostla.

To ovšem není podle vyjádření šéfů velkých firem reálné, i když ve většině podniků se o růstu mezd pro příští rok teprve vyjednává.

V řádu jednotek procent hodlá v příštím roce zaměstnancům zvyšovat mzdy například největší výrobce plochého skla ve střední a východní Evropě AGC Flat Glass Czech se sídlem v Teplicích. „Pokud zdárně ukončíme vyjednávání s odbory o kolektivní smlouvě pro rok 2025,“ upřesnil manažer lidských zdrojů Libor Sehnal.

Předpokládaný nárůst alespoň o pětinu ročně tak, aby se výdělky do pěti let vyrovnaly těm v sousedním Německu, by podle něj byl ekonomicky neudržitelný. „Po rekordním nárůstu cen energií v posledních letech by znamenal naprostou ztrátu konkurenceschopnosti českého průmyslu,“ poznamenal Sehnal.

Rovněž firma Linet, výrobce nemocničních lůžek a dalších zdravotnických pomůcek se sídlem ve Slaném, plánuje navýšení mezd v jednotkách procent. „Zaměstnance máme ve dvaceti zemích světa, vyrábíme v Česku i v Německu, velký obchodní tým máme v USA. Růst mezd se bude lišit podle jednotlivých zemí. V Česku počítáme s růstem o čtyři procenta,“ potvrdil předseda představenstva Linet Group Tomáš Kolář.

Ve společnosti Kitl, což je liberecký výrobce sirupů a Vratislavické kyselky, už mzdy navýšili. „Pracovníkům jsme přidali teď, na příští rok zatím zvyšovaní mezd neplánujeme. Současné navýšení je asi o čtyři procenta,“ sdělil jednatel firmy Jan Vokurka.

Letos lidem přidal třeba i Plzeňský Prazdroj. „Základní mzdy zaměstnanců jsme navýšili v průměru o šest a půl procenta,“ řekla Novinkám Zuzana Balejová, ředitelka lidských zdrojů pivovaru.

V nedaleké Škodě JS se má o mzdách jednat až v únoru, poslední nárůst podle současné kolektivní smlouvy byl o osm procent.

S plošným navýšením mezd o tisícovku mohou od ledna počítat zaměstnanci firmy Model Obaly. Vedení největšího tuzemského výrobce vlnité lepenky, který v závodech v Opavě, Nymburce, Hostinném a Moravských Budějovicích zaměstnává přibližně 1300 lidí, se dohodlo s odbory na nové podobě kolektivní smlouvy. Ta garantuje celkový průměrný nárůst platů o osm procent.

Rovněž v průměru o osm procent, což dělá dva až tři tisíce korun, si od ledna celkem na mzdách a benefitech polepší zaměstnanci společnosti Vítkovice Steel. Dohodlo se na tom vedení firmy a odbory v rámci dodatku kolektivní smlouvy. Navýšení, které zahrnuje úpravu tarifních i smluvních mezd, výši příspěvku na penzijní nebo životní pojištění a bonusy, bude ostravský podnik zavádět postupně.

Jednou z mála firem, jež se nyní k německým mzdám, které se v průměru v přepočtu pohybují kolem 100 tisíc korun měsíčně, alespoň trochu blíží, je mladoboleslavská automobilka Škoda Auto, jejímž vlastníkem je německý Volkswagen.

Už loni byl průměrný měsíční výdělek zaměstnanců ve výrobě a na dalších pozicích ohodnocených podle tarifů na úrovni 69 500 korun, což zahrnovalo i nejrůznější příplatky a bonusy.

Letos na počátku roku odbory vyjednaly další navýšení o pět procent a jednorázovou odměnu 170 tisíc korun. Jak bude vypadat plat v příštím roce, se zatím neví.

„Vzhledem k probíhajícímu kolektivnímu vyjednávání nemůžeme mzdy komentovat,“ uvedla mluvčí Škoda Auto Kateřina Boukalová.

Ani některé další oslovené firmy nechtějí vývoj mezd kvůli probíhajícímu vyjednávání komentovat. Část z nich ale premiérův výrok o nárůstu mezd na německou úroveň kritizuje.

„Spoustu podniků by to položilo,“ podotkl zástupce jedné ze středočeských firem, který nechtěl být jmenován.

Z aktuálního průzkumu Hospodářské komory, který mají Novinky k dispozici, vyplývá, že zvýšit mzdy v roce 2025 plánuje zhruba 65 procent firem. Třetina z nich očekává zvýšení o méně než pět procent. Téměř třetina podniků počítá s tím, že by mohla přidat i více, většinou do deseti procent.

Zbytek, hlavně malé firmy, očekává, že mzdy zůstanou na současné úrovni, dvě procenta předpokládají dokonce jejich pokles. Větší ochotu zvyšovat mzdy mají velké podniky, a to zejména ve zpracovatelském průmyslu, kde je při nízké nezaměstnanosti o lidi stále nouze.

V některých odvětvích, jako jsou osobní služby, je však prostor pro růst mezd omezenější, upozornila Hospodářská komora. Její prezident Zdeněk Zajíček uvedl, že pro růst mezd zaměstnanců potřebují podnikatelé hospodářský růst. „A pro ten potřebují zejména dobré ceny energií, dostupnou a kvalifikovanou pracovní sílu a také méně regulací a byrokracie,“ řekl Novinkám.

„Nic není nemožné a není ani nemožné, abychom se stali hospodářskou štikou v Evropě, která bude mít schopnost zaplatit i velmi dobré mzdy svým zaměstnancům. Ale k tomu je potřeba politické odvahy odstraňovat všechny překážky pro podnikatele. Potřebujeme odvahu pro reformy, pro strategické investice, bez kterých viditelný hospodářský růst nenastane,“ dodal.

Podle údajů ministerstva financí se loni zvedl objem na mzdy a platy v Česku o 7,7 procenta, letos to však má být jen o 6,2 a příští rok o 6,3 procenta.

Politici si mají příští rok polepšit o sedm procent, u většiny ostatních zaměstnanců státu s výjimkou učitelů to bude méně. Plošně se od ledna ve státním a veřejném sektoru zvýší platy o 1400 korun, některé resorty pak přidají svým pracovníkům ještě o trochu navíc.

V České národní bance, která dlouhodobě před rychlým růstem mezd varuje kvůli obavám z inflace, se příští rok zvedne průměrná nominální mzda o 4,8 procenta. Vyplývá to ze smlouvy o odměňování zaměstnanců ČNB pro rok 2025, kterou centrální banka podepsala s odbory.