Německé řetězce jsou v Česku ziskovější než doma, Češi si rádi připlatí za pocit značkového zboží

Zatímco Kaufland loni v Česku dosáhl provozní ziskové marže téměř čtyř procent, německé Kauflandy měly tuto marži poloviční, vyplývá z porovnání údajů databáze Orbis společnosti Moody’s.

Lidl měl v Česku ziskovou marži ještě vyšší. Loni činila 6,3 procenta, a o rok dříve dokonce sedm procent. V Německu podle posledních dostupných dat z předloňska dosahoval srovnatelný údaj o maržích jen 2,7 procenta.

„Například pro Lidl v Česku to znamená, že každá stokoruna tržeb generuje 6,30 koruny provozního zisku,“ popsal Novinkám Radek Náplava z Ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Firma poté hradí ještě různé neprovozní náklady, úroky a daně, takže čistá marže bude okolo 4,7 procenta. Tedy z každé stokoruny tržeb by Lidl měl zhruba 4,70 koruny čistého zisku, dopočítal.

Lidl stejně jako Kaufland patří do skupiny Schwarz, vlastněné jedním z nejbohatších Němců Dieterem Schwarzem.

Náplava se tématem hospodaření a marží obchodních řetězců zabývá dlouhodobě. Loni s kolegou zveřejnil studii, podle které tržby největších obchodů s potravinami v Česku vzrostly mezi lety 2005 a 2021 na více než dvojnásobek, hrubý zisk se přitom zvýšil na skoro pětinásobek.

Z této analýzy také vyplynulo, že nejvyšší marže i obchodní přirážky vykazovaly největší firmy na tuzemském trhu ze skupiny Schwarz, tedy Lidl a Kaufland. Ty mají na tržbách největších deseti řetězců v Česku více než třetinový podíl. Za nimi následují Penny Market a Billa, které vlastní opět německá Rewe Group.

Nejen Česko je pro řetězce rájem, nýbrž celý širší region. Vyšší než v Německu mají provozní ziskové marže i v Polsku a vůbec nejvyšší vykazují na Slovensku. Lidl tam mezi lety 2020 až 2023 dosahoval osmi až devíti procent.

Co je příčinou? „Míra místní konkurence bude nepochybně hrát významnou roli, podobně jako přeceňování značek u Čechů,“ řekl Novinkám ekonom banky Creditas Petr Dufek.

Podle něj si lidé často připlácejí za značkové zboží s pocitem, že si pořizují něco výjimečného. „A nemusí jít zdaleka pouze o boty nebo trička, ale třeba i některé potraviny a nápoje. Pak to může dopadnout tak, že některé zboží je tu nepoměrně dražší nejenom s ohledem na mzdy, ale i přímo v porovnání s německými cenami,“ dodal Dufek.

Lidé tedy v Česku mají pocit, že dané zboží je lepší než ostatní výrobky, proto je tak drahé. Když ale přijedou do obchodů v zahraničí zjistí, že tam jde pouze o jednu z mnoha běžných značek s cenou nižší než v Česku. Typicky jde třeba o plzeňské pivo, nebo některé druhy v zahraničí vyrobených másel.

Zmínil také tuzemský nešvar se všemožnými slevami, v jejichž důsledku už nikdo neví, „z jakých virtuálních cen se vlastně počítají“.

Od roku 2023 v Česku platí nová pravidla slev, podle kterých je mají řetězce počítat z uváděných nejnižších cen zboží za posledních 30 dní. Velké supermarkety ale pokračují v tricích, kdy na cenovkách uvádějí více cen a procenta slev počítají z tajemných „běžných cen“ nebo cen „dříve“.

Za tyto praktiky v rámci porušování zákona o ochraně spotřebitele ale dostávají od České obchodní inspekce poměrně nízké pokuty, které odpovídají často pouhým setinám zisků.

Například za poslední čtvrtletí loňského roku padly nejvyšší pravomocné pokuty pro Penny Market. Celkem se jednalo o jedenáct pokut v úhrnné výši 2,2 milionu korun. Tuzemské zisky Penny přitom činí kolem jedné miliardy korun.

I ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) kritizoval, že inspekce nevyužívá horní platné limity pokut, což je pět milionů korun. Zpřísnění legislativy ale nechystá.

Řetězce ale podle Dufka současně stále ještě procházejí expanzí na českém trhu. Dál přibývají nové prodejny, které se objevují i v menších městech, a to celé se musí nějak zaplatit. „Takže jedním z důvodů odlišné cenové politiky může být právě snaha vydělat si na rozvoj sítě,“ dodal Dufek.

Konkrétně Kauflandu v Česku loni klesl čistý zisk o 31 procent na 2,3 miliardy korun. Celkové tržby činily 76,5 miliardy korun, což bylo meziročně naopak o šest procent více.

Hospodaření Lidlu se porovnává hůře, protože změnil účetní období. Loni Lidl ve zkráceném účetním období od března do prosince dosáhl čistého zisku ve výši 3,1 miliardy a tržeb 66,7 miliardy korun.

V účetním roce od března do konce února 2023 čistý zisk Lidlu ČR činil 5,2 miliardy a tržby 84,4 miliardy korun.

Zatímco Billa se loni propadla do ztráty 63 milionů korun, Albert jako jeden z mála řetězců čistý zisk zvýšil, a to o pět procent na 2,1 miliardy korun. Tržby dosáhly 72 miliard korun a meziročně poskočily o osm procent.

Tržby většiny řetězců rostly rychleji než inflace.