Článek
Vláda se rozhodla pozastavit produkci energie z jádra v roce 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Za tou přitom stála mimořádná kombinace ničivého zemětřesení, následného zaplavení elektrárny v důsledku vlny tsunami a kritických chyb vedení elektrárny.
Německý ústavní soud loni na podzim po stížnosti energetických firem rozhodl, že předchozí nabídka vlády nebyla dostatečná. Vyzval k rychlému urovnání sporu, ve kterém se angažovala hlavně společnost Vattenfall.
Démonizované jádro může zastavit klimatickou změnu. Věří mu stále více zemí
Ta získá i nejvyšší odškodnění, a to 1,425 miliardy eur (37,43 miliardy korun). Společnost RWE dostane 880 milionů eur (23,1 miliardy korun), zatímco E.ON obdrží 42,5 milionu eur (1,12 miliardy korun) a EnBW 80 milionů eur (2,1 miliardy korun).
„Kabinet schválil odškodnění,“ uvedla vláda v prohlášení. „Producenti energie jsou výměnou za to povinni ukončit všechny právní spory a také správní řízení, která s dohodnutým odchodem od jaderné energetiky souvisejí,“ dodal kabinet.
Vláda ve středu opět ujistila, že Německo nadále plánuje produkci energie z jádra zastavit nejpozději do konce roku 2022: „Spolková vláda nijak neuvažuje o tom, že by životnost zbývajících jaderných elektráren prodloužila, a to ani z důvodů ochrany klimatu.“
KOMENTÁŘ: Boj proti jaderným elektrárnám se podílí na globálním oteplování – Bohumír Žídek
Soud už v roce 2016 rozhodl, že odstavení jaderných elektráren z provozu je legální, je však nutné lépe odškodnit provozovatele za ztrátu produkce.