Článek
Podle ministra financí Olafa Scholze by firmy v západním Německu měly obdržet 2,6 miliardy eur a podniky ve východním Německu 1,75 miliardy eur. Část peněz by měla získat rovněž německá těžební společnost Mibrag, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského.
Spolková vláda také v rámci dohody poskytne až 14 miliard eur spolkovým zemím Braniborsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. Dalších až 26 miliard eur vláda poskytne na podporu hnědouhelných regionů. Ztrátu produkce elektřiny způsobenou odchodem od hnědého uhlí by podle mluvčího vlády měly kompenzovat nové kapacity k výrobě elektřiny ze zemního plynu.
Na postupný odklon od uhlí v energetice se chystá i Česko. Takzvaná uhelná komise připraví scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využití uhlí. V září letošního roku je chce představit a vydat doporučení, kterým se následně bude zabývat vláda, řekl v pondělí ministr průmyslu a obchodu a předseda komise Karel Havlíček (za ANO).
Česko má za odklon od uhlí dostat 14,6 miliardy korun. Je to málo, soudí ministr
Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050. V ideálním případě by kabinet mohl rozhodnout do konce roku, míní Havlíček.
V Česku mají uhelné elektrárny stále největší podíl na výrobě elektřiny, kolem 40 procent. Třetinu vyrábí jaderné elektrárny a zbytek připadá na plyn a obnovitelné zdroje jako voda, vítr a slunce.
Odklon od uhlí prosazuje také Evropská komise, v příštích letech slibuje dotčeným regionům miliardy eur. Největší podíl by mělo dostat Polsko, Německo a Rumunsko, na čtvrtém místě by bylo Česko.
