Němci ukazují Čechům cestu, jak úspěšně proměnit uhelné regiony

Německá vláda se rozhodla odejít od uhlí v roce 2015. Tamní regiony, které jsou krokem zasažené, mohou čerpat štědrou podporu v celkové výši 40 miliard eur, tedy necelý bilion korun.

„Hlavní financování jde z národních zdrojů. Fond spravedlivé transformace tvoří jen menší část,“ říká Frederik Moch z Německé odborové konfederace, který působí jako projektový manažer iniciativy Revierwende. Ta má přispět k tomu, aby transformace regionům prospěla a těžily z ní všechny vrstvy společnosti. Podle Mocha by nicméně měla EU do Fondu spravedlivé transformace přidat více peněz. Německo se bez nich sice obejde, pro země jako Česko jsou ale zásadní.

Moch s Novinkami mluvil jako host konference Zelená modernizace Česka, kterou pořádala organizace Člověk v tísni. Experti na ní hledali cesty, jak proměnit českou ekonomiku tak, aby dostála evropským klimatickým cílům. Když měl jmenovat příklad úspěšného německého projektu, od něhož se mohou Češi inspirovat, mluvil o Lužici.

Oblast kousek od českých hranic byla v dobách bývalé NDR jedním z hlavních uhelných regionů. Od devadesátých let tu ale těžba začala upadat. Rok po vládním rozhodnutí o postupném odklonu od uhlí začali v oblasti řešit, co dál. Vytipovali strategické projekty a poskytovali zasaženým firmám rady, jak se nové realitě přizpůsobit. Do rozhodování zapojili zaměstnance i místní podnikatele.

Právě účast všech složek společnosti do přípravy transformace považuje Moch za zásadní. „Je také důležité, aby se proces zaměřoval na jedné straně na nové perspektivy pro pracovníky. Také je ale zásadní poskytnout odpovídající sociální zabezpečení,“ uvedl Moch. „V Lužici vidíme první úspěchy, ale je to stále jen začátek,“ dodal.

Lužice se v důsledku odchodu od uhlí mění mimo jiné v turistický region. Zatopením některých dolů vznikla jezera, kolem nichž stojí infrastruktura určená právě pro turisty. Jezera slouží ke koupání, ale i plavbám lodí. Na svazích dalších dolů zase zemědělci zřídili vinice.

Zároveň Němci dbají i na podporu vědy. Při univerzitě v Chotěbuzi začalo působit Energetické inovační centrum, které se zabývá transformací energetiky. V regionu jsou v plánu projekty solárních parků. Umělé jezero v bývalém lomu by zase mohlo v budoucnu fungovat jako zdroj tepla.

Vzniknout zde má také velká vodíková elektrárna. „Nestavíme ale jen elektrárnu, nýbrž základ pro celý ekosystém založený na vodíku,“ konstatoval Ben Schüppel, výkonný ředitel projektu.

Pozitivní příklady proměn nabízí i další regiony, například ty na západě Německa. V Porýní se snaží podporovat modernizaci zemědělství nebo cirkulární ekonomiku a recyklace ve stavebnictví. V Porůří ve městě Hamm zase na místě prázdného dolu uprostřed města zbudovali nový park.