Článek
Německo chce do roku 2022 odstavit jaderné elektrárny a do roku 2038 i ty uhelné. Energie z obnovitelných zdrojů – slunce a větru –, ale k pokrytí potřeb Německa zdaleka nestačí. Je proto potřeba najít jiný zdroj.
Na vodík jako energii budoucnosti se v poslední době v Německu zaměřili vládní úředníci, energetické firmy i provozovatelé rozvodné soustavy. Minulý měsíc ministerstvo hospodářství oznámilo vznik dvacítky laboratoří zaměřených na výzkum vodíkového paliva. Na jejich povoz dá ročně 100 milionů eur (2,6 miliardy korun). Provozovatelé plynových potrubí s úřady řeší, jak by v budoucnu mohli přepravovat větší množství tohoto nejlehčího plynu.
| Energie z vodíku Vodík je ve vesmíru nejrozšířenější prvek, jeho zásoby jsou proto de facto nevyčerpatelné. Ovšem na Zemi se téměř nevyskytuje v čisté formě, je potřeba jeho molekuly chemickým procesem oddělit - z fosilních paliv nebo z vody. Jeho hoření nevytváří žádné škodliviny. V kontaktu s kyslíkem je výbušný a je také hořlavý. |
Jediným odpadem při spalování vodíku je voda a na rozdíl od uhlí, ropy nebo plynu tedy nevytváří emise skleníkových plynů. Využití vodíku se proto snaží podporovat politici v Japonsku, Číně nebo Británii, dodává Bloomberg.
Vodík zajímá Siemens i EON
„Vodík je nyní jedním z nejžhavějších témat transformace energetiky země,“ uvedla Inga Poschová, šéfka německého plynárenského sdružení FNB Gas. „Zájem soukromého sektoru je obrovský. Němci se dosud příliš soustředili na elektrifikaci ekonomiky, doháníme určité zpoždění,“ dodala.
Vodíkové technologie zkoumají velké německé firmy jako Siemens, EON nebo RWE. Siemens otevřel novou laboratoř na východě země. Kancléřka Angela Merkelová to kvitovala jako příležitost pro inovace a zaměstnanost v oblastech dříve závislých na těžbě hnědého uhlí.
V Německu už jezdí první vlak poháněný vodíkem na světě a v červenci ministr hospodářství Peter Altmaier prohlásil, že Německo se chce stát na poli vodíku „světovou jedničkou“. Má co dohánět především vůči Japonsku, kde jezdí nejen auta na vodíkový pohon, ale už se tam prodávají i vodíkové moduly pro výrobu elektřiny v domácnostech.
Využití vodíku v posledních desetiletích brzdila náročnost a cena technologií. Současné výrobní metody jsou nákladné, palivo je těkavé a velmi hořlavé, píše Bloomberg. Někomu se možná vybaví obrázek havárie německé vzducholodi Hindenburg, která v roce 1937 bleskově shořela po nárazu při přistání v USA. Neštěstí tehdy ukončilo éru vzducholodí.
Vítr a slunce nestačí
O odstavení jaderných elektráren do roku 2022 Berlín rozhodl už po havárii v japonské Fukušimě roku 2011. S uhlím chtějí Němci úplně skončit v roce 2038, kvůli přísným emisním normám ale řada uhelných elektráren zavře dřív.
Obnovitelné zdroje jako vítr a slunce by samotné pro pokrytí potřeb energetiky nestačily. Nouzovou variantou je dovoz elektřiny ze sousedních zemí nebo zemního plynu, což by ale zvýšilo závislost na Rusku.
V Česku je využití vodíkové technologie v začátcích. Loni v prosinci otevřel první vodíkovou dobíjecí stanici pro elektromobily ČEZ v Řeži u Prahy. Petrochemický holding Unipetrol připravuje na čerpacích stanicích sítě Benzina, která mu patří, výstavbu tří pilotních vodíkových stanic. Vzniknout mají na stávajících benzinových pumpách v Praze, Litvínově a Brně. Nyní firma vybírá dodavatele.
