Článek
V soukromém sektoru si podle nich nejvíce polepšili pediatři, jejichž průměrná měsíční hrubá mzda vzrostla o 32 914 korun na 136 098 Kč. Tedy skoro o třetinu.
Za nimi následovaly další lékařské obory, mezi něž se na šesté místo vklínili řídící letového provozu.
Ve státním a veřejném sektoru byl nejvyšší nárůst u lékařů radiologů, a to o 31 842 korun na průměrných 155 186 korun měsíčně. Platy se jim tak zvedly o čtvrtinu. Za nimi následovali farmaceuti a pak opět lékaři. Teprve na sedmém místě skončili asistenti policie.
Ekonomové vysoký nárůst odůvodňují předloňskou akcí mladých lékařů, po níž se změnil systém přesčasové práce a celkově došlo i k navyšování jejich mezd. „Nepomohli si totiž jen mladí lékaři, ale i ti starší a zkušenější,“ okomentoval to hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Letos už u nich nárůst pravděpodobně bude výrazně nižší, spíše v řádu procent,“ dodal.
U lékařů jsou vysoké platy samozřejmě vykoupeny vedle odpovědnosti i častými a velkými přesčasy. Jejich průměrná odpracovaná doba je často o desítky hodin za měsíc vyšší než v mnoha jiných povoláních.
U řady profesí se nicméně v loňském roce průměrné příjmy propadly. V soukromých firmách to bylo nejvíce u vedoucích pracovníků kin, divadel, televizí a rozhlasu. A to o 5,4 procenta. I tak ale brali průměrnou mzdu 118 162 korun měsíčně, na čemž se více než kina či divadla podílela spíše elektronická média.
Za nimi následovali operátoři počítačů pro kontrolu dat a hudebníci v orchestrech.
Ve státním a veřejném sektoru si nejvíce pohoršili analytici specializovaní na různé studie a racionalizaci výroby. A to o 7,2 procenta na 46 640 korun. Na druhém místě pak byli lidé poskytující pedagogům další, pokračující vzdělávání a s nimi vedoucí pracovníci určení na racionalizaci výroby a investic.
Extrémně silná pozice
Pokud jde o celkovou výši mezd, byli na tom v soukromém sektoru nejlépe nejvyšší šéfové velkých firem. V průměru si přišli na 325 545 korun hrubého měsíčně. Desetina těch nejvíce vydělávajících vydělávala přes 641 tisíc.
Na dalších pozicích skončili řídící letového provozu a techničtí ředitelé v komunikacích a informačních technologiích.
Ve státním a veřejném sektoru si pak nejlépe vedli lékaři, přičemž na první příčce se umístili se 186 315 korunami primáři.
„Lékařů je málo a zvláště těch specializovaných, s čímž má určitě zkušenost řada lidí, kteří se pokoušeli někam objednat. Takže drží silnou pozici jak vzhledem k pacientům, tak i k pojišťovnám,“ poznamenal hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Na opačné straně žebříčku jsou uklízečky, toaletáři, pomocné síly v kuchyni či kadeřnice.
