Nejvíc státu odvedou zaměstnanci

U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) dojde ke zvýšení odvodů na sociální pojištění, korporátní daň se firmám zvedne o dva procentní body. Živnostníci příští rok odvedou státu navíc tři miliardy korun.

Zaměstnanci pak vylepší příjmy státního rozpočtu o téměř 11,9 miliardy, a to tak, že vláda pro ně zavede povinné nemocenské pojištění se sazbou 0,6 procenta z jejich hrubého příjmu.

„Průměrná hrubá mzda za rok 2022 podle Českého statistického úřadu činí 40 353 Kč měsíčně, dopady na čistý příjem takového zaměstnance jsou 242 Kč měsíčně,“ uvedlo ve čtvrtek ministerstvo financí.

Pojistné na nemocenské pojištění dnes platí jen zaměstnavatel. Zaměstnanci nejsou plátci nemocenského pojistného od ledna 2009. OSVČ si ho mohou platit dobrovolně.

Sazba nemocenského pojištění placená zaměstnavateli se v roce 2019 snížila z 2,3 procenta vyměřovacího základu na 2,1 procenta jako kompenzace za zrušení karenční doby. „Kvůli tomuto kroku a zavedení dalších dávek nemocenského pojištění – například zavedení a poté prodloužení otcovské či zavedení pečovatelské dovolené – vykazuje od roku 2019 účet nemocenského pojištění záporné saldo, v loňském roce zhruba minus osm miliard korun,“ upozornilo Stanjurovo ministerstvo.

Vládní konsolidační balíček dopadne na zaměstnance podle ekonomů nejvíce.

„Zaměstnanci to odnesou přes vyšší nemocenské pojištění, přes spotřební daně na alkohol a tabák. Nejvíc to odnesou ti ze státního sektoru, kde se bude šetřit na platech a provozu,“ shrnul ve čtvrtek pro Seznam Zprávy hlavní ekonom Deloitte David Marek.

„Pokud se zaměstnancům nelíbí zavedení nemocenské, ať si stěžují moravským vinařům,“ doplnil pak s poukazem na prolobbované pokračování nulové spotřební daně u nešumivých vín.

Vláda se také rozhodla rozšířit mírnou progresi u daně z příjmů, která nyní v Česku je, na více vysokopříjmových zaměstnanců. Vyšší daň budou nově platit ti s platem zhruba ve výši od 121 tisíc korun, tzn. trojnásobku průměrné mzdy. Teď je zhruba od 161 tisíc korun (čtyřnásobek průměrného výdělku). Sazba 23 procent je vždy jen na částku nad tento limit.

„Týká se to 1,5 procenta zaměstnanců, doposud to bylo 0,5 procenta. Všichni ostatní jsou pod touto částkou. Jim zůstane sazba 15 procent,“ řekl k tomu Novinkám šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).

„Jde o solidární krok, aby se vysokopříjmoví zaměstnanci více podíleli na konsolidaci veřejných financí,“ stojí pak v doprovodném ministerském materiálu k návrhu.

Vyšší progresi navrhovaly menší koaliční strany. Stejně jako proti jejich snahám o výraznější zvýšení daně z příjmů, které by částečně kompenzovalo obří propad příjmů rozpočtu po zrušení takzvané superhrubé daně, se ale postavila ODS.

U živnostníků chce vláda zvýšit v letech 2024 až 2026 minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 procent na 40 procent průměrné mzdy, to je o pět procentních bodů ročně, a tím přiblížit minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Zároveň kabinet navrhuje, aby OSVČ platily pojistné nejméně z 55 procent namísto současných 50 procent základu ­daně.