Největší světové banky slíbily větší podporu jaderným projektům

Bank of America, Barclays, BNP Paribas, Citi, Morgan Stanley nebo Goldman Sachs. Tyto a některé další instituce v pondělí na akci v New Yorku s poradcem Bílého domu pro klimatickou politiku Johnem Podestou uvedly, že podporují cíl v podobě ztrojnásobení světové kapacity jaderné energie do roku 2050.

Cíl byl stanoven na Konferenci OSN o změně klimatu 2023 a zavázaly se k němu státy jako USA, Velká Británie, Japonsko, Švédsko či Spojené arabské emiráty.

Ačkoliv instituce nespecifikovaly, jaké konkrétní kroky v rámci podpory jádra učiní, tak server Financial Times (FT) uvedl, že by se mohlo jednat o navýšení přímých půjček a projektového financování jaderným společnostem, zajištění prodeje dluhopisů nebo začlenění společností do soukromých kapitálových nebo úvěrových fondů.

Podle jaderných expertů je veřejná podpora dlouho očekávaným uznáním toho, že jaderný sektor hraje klíčovou roli při přechodu na nízkouhlíkovou energii.

„Tato událost změní pravidla hry,“ konstatoval George Borovas, vedoucí jaderné praxe v právnické firmě Hunton Andrews Kurth a člen představenstva Světové jaderné asociace. Podle něj banky doposud považovaly podporu nových jaderných projektů za politicky obtížné rozhodnutí, které často podléhalo schválení generálním ředitelem.

„Banky na úrovni vyššího managementu by prostě řekly, že nerozumí ničemu o jádru a vědí jen, že je to velmi obtížné, velmi kontroverzní,“ řekl a dodal, že podpora bank by pomohla normalizovat jadernou energii jako „součást řešení změny klimatu“ a ne jako „nutné zlo“.

První vlna výstavby jaderných elektráren v západních zemích proběhla v 70. a 80. letech. Poté ale došlo k dramatickému zpomalení kvůli obtížnosti a vysokým nákladům na financování jaderných projektů.

Právě složitost financování a vysoká míra rizika finanční instituce v podpoře jádra dlouho rozdělovaly. Negativně působily také otázky, zda to je v souladu s environmentálními, sociálními a správními standardy. Třeba Světová banka, ale i další multilaterální instituce neposkytují žádné finance na jaderné projekty.

Nyní se ale možná karta obrací. BNP FT sdělila, že neexistuje „žádný scénář“, v němž by svět mohl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 bez jaderné energie, s odvoláním na loňskou Konferenci OSN o změně klimatu. Barclays zase uvedla, že jaderná energie by mohla být řešením nestálosti větrné a solární energie.

Jaderná energetika získává podporu také u velkých technologických společností, které ji vidí jako jedno z nízkouhlíkových řešení pro napájení datových center. Například v pátek společnost Microsoft oznámila dvacetiletou dohodu se společností Constellation Energy o restartu jaderného reaktoru o výkonu 835 MW v Three Mile Island v Pensylvánii, který byl v procesu vyřazování z provozu.

Přesto zůstává téma podpory jádra uvnitř mnoha bank stále citlivé. Před zmíněnou akcí v New Yorku zaslaly zúčastněné banky svým partnerům ze soukromého sektoru nezávazné smlouvy týkající se jaderné energie. Několik bank to však odmítlo jakkoliv komentovat, což tuto citlivost podtrhuje, i když je veřejné mínění o jaderné energii v USA a Evropě příznivější než v minulosti, dodal FT.