Hlavní obsah

Největší ruská soukromá banka otevírá svůj byznys v Číně

Největší ruská soukromá banka Alfa Bank, kterou tvrdě zasáhly americké sankce po ruské invazi na Ukrajinu, expanduje do Číny. V úterý to oznámila v tiskovém prohlášení. První pobočky otevře v Pekingu a Šanghaji. Klientům podle svého vyjádření umožní efektivnější obchodování s druhou největší ekonomikou na světě.

Foto: Profimedia.cz

Stánek Alfa Bank vyrobený v podobě čínského draka se slovy „Nejlepší banka pro obchod s Čínou“ na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě.

Článek

Alfa Bank založil v roce 1990 ruský oligarcha Michail Fridman. Podnik se stal součástí skupiny Alfa Group, jednoho z největších ruských finančních a investičních konglomerátů.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 na skupinu a osoby sní spojené, tedy i na Fridmana, uvalily Spojené státy a Evropská unie sankce. A ty Fridmanův byznys tvrdě zasáhly, upozornil server americké televizní stanice CNN. Jen samotná Alfa Bank podle své výroční zprávy vykázala v roce 2022 ztrátu 117,1 miliardy rublů (31,5 miliardy Kč).

Loňský hospodářský výsledek už byl lepší, společnost skončila v zisku 120,9 miliardy rublů. Aby i nadále vykazovala zisky, zaměřila se banka na nový trh na východě. V Číně už spustila webové stránky a podpůrné služby v čínštině pro tamní podniky. Brzy navíc otevře pobočky v Pekingu a Šanghaji, uvedla v prohlášení.

Rusko a Severní Korea se dohodly na vzájemné vojenské pomoci

Evropa

Alfa Bank se tak stane první ruskou soukromou bankou, která otevře pobočky s komplexními službami ve dvou velkých čínských městech. Svůj záměr oznámila už loni v září, přičemž tehdy k tomu uvedla, že by mohla pomoci ruským klientům obchodovat s Čínou „ještě efektivněji“ než doteď.

V úterním prohlášení Alfa Bank uvedla, že již spolupracuje s tisíci čínských společností a získala solidní rating od významné čínské ratingové agentury. Hongkongská akciová investiční asociace také uznala banku jako „technologicky nejvyspělejší“.

Rusko od války na Ukrajině posiluje obchodní vztahy s Čínou. Ta tvrdí, že je ve vztahu k válce neutrální, vzájemný obchod mezi oběma zeměmi ale hovoří jasně: loni podle čínských celních statistik dosáhl rekordních 240,1 miliardy dolarů (5,6 bilionu Kč), což je o 26 procent více než v roce 2022.

Obě země rovněž snížily svou závislost na americkém dolaru, přičemž asi 95 procent vzájemných plateb bylo loni provedeno v ruských rublech nebo čínských jüanech.

Síla Sibiře 2 se zadrhla. Rusko viní Čínu, že chce plyn až moc levně

Ekonomika
Související témata:

Výběr článků

Načítám