Nejvěrnější rodáky má Slezsko, vyčnívá i jižní Morava a Praha

„Ve všech moravských krajích dosáhl podíl rodáků na celkovém počtu obyvatel se zjištěným místem narození nadpoloviční většiny,“ uvedl Český statistický úřad ve své nejnovější publikaci Obyvatelstvo podle místa bydliště v době narození.

Celkem žilo ve své rodné obci 50,4 procenta obyvatel Česka. Nejvíce, téměř 56 procent, jich bylo v Moravskoslezském kraji, za ním následoval s 55 procenty Zlínský kraj a s 53,8 procenta Vysočina. Nadpoloviční většinu tvořili rodáci vedle již zmíněných regionů i v Jihomoravském, Olomouckém a Pardubickém kraji.

Důvodů, proč se rodáci častěji drží v hlavním městě nebo na jižní Moravě a ve Slezsku, je několik. „Co se týče Prahy, je to velmi atraktivní lokalita. Je to jediné velkoměsto v Česku, kde je bohatá a široká nabídka vzdělání a pracovních příležitostí,“ řekl Novinkám Tomáš Fiala, demograf z Vysoké školy ekonomické.

V české metropoli je podle něj také větší možnost výběru vhodného partnera. „Je tam i vyšší podíl mladých osob, které ve větší míře žijí v místě, kde se narodily,“ upřesnil.

Blízkost Prahy ale má z hlediska podílu rodáků na počtu obyvatelstva neblahý vliv na Středočeský kraj, který žebříček uzavíral. Důvodem je to, že se lidé stěhují do prstence v okolí hlavního města, kde je drahé až nedostupné bydlení.

Na Moravě je pak podle Fialy vyšší stabilita obyvatelstva a vyšší soudržnost, kdy lidé mají blíže k tradičnímu způsobu života.

„Obyvatelstvo Moravy a Slezska častěji žije či se vrací do obce svého narození než obyvatelstvo Čech. Jednoznačně to dokládají vyšší podíly rodáků na celkovém počtu obyvatel v moravských správních obvodech obcí s rozšířenou působností,“ konstatovali v publikaci statistici. Mezi deset z nich s nejvyšším podílem rodáků dosahujících hodnot nad 56 procent nepatří ani jeden tento obvod z území Čech.

„Vůbec nejvyššího podílu dosáhl správní obvod obce s rozšířenou působností Kravaře, 65 procent, který se v tomto směru drží na prvním místě dlouhodobě. Šedesátiprocentní hranici překročil podíl rodáků ještě v obvodu Ostravy, Uherského Brodu a Valašských Klobouk,“ dodali.

Data podle Českého statistického úřadu vycházejí ze sčítání lidu v roce 2021 a později se na podílu rodáků v jednotlivých obcích mohl podílet i příchod ukrajinských uprchlíků. „Osoby narozené na Ukrajině ale měly na našem území silnou základnu již dřív,“ dodali statistici.

I zde navíc dochází z dlouhodobého pohledu k pohybu, kdy se řada uprchlíků vrátila. „Více než polovině emigrantů však skončila platnost pobytu v březnu, což koresponduje s termínem ukončení dočasného pobytu u těch osob, které si nepožádaly o jeho prodloužení,“ uvedl ČSÚ.