Čeští ovocnáři loni sklidili nejméně v historii

„Hlavním důvodem byla velmi silná vlna mrazů, která postihla Česko v poslední dekádě dubna. Navíc v kombinaci s mírnou a teplou zimou. Ve chvíli, kdy mrazy přišly, byla vegetace o měsíc dopředu. Ztráty byly vysoké. Ovocnáři přišli zhruba o 70 procent tržeb, vyčísleno v korunách asi o 1,3-1,4 miliardy,“ upřesnil Ludvík a dodal, že Česko bylo v rámci Evropy nejpostiženějším regionem.

Spolu s dalšími zeměmi, včetně Německa, Rakouska či Polska, následně Česko uspělo s žádostí o uvolnění prostředků na kompenzace ze strany Evropské unie. Čeští ovocnáři mohli čerpat zhruba 378 milionů korun, dalších 68 milionů přišlo ze státního rozpočtu.

„Kompenzace pokryjí asi 30 procent tržeb, což je záruka, že ovocnáři přežijí. A hlavně jim to umožní přípravu letošní sezony. Vždyť v těchto dnech už se v sadech provádí zimní řez, za dva měsíce se rozběhnou další práci,“ pokračoval Martin Ludvík.

Kompenzace jsou podle něho nezbytné, neboť u většiny ovocných druhů patří jarní mrazíky k nepojistitelnému riziku a zemědělci nemají možnost se proti němu pojistit. O podporu požádalo 539 pěstitelů, z toho zhruba dvě třetiny jsou pěstitelé jabloní.

I přes katastrofální neúrodu jablka z obchodů nezmizí.

„Nezmizí, ale nebudou to jablka česká, protože jejich zásoba odpovídá sklizni. Ve skladech je v tuto chvíli asi 14 tisíc tun jablek, v běžných letech to bývá kolem 50 tisíc tun. Nedostatek je proto sanován dovozy, které jsou proto rekordní,“ uvedl Martin Ludvík, podle něhož bychom se ale na druhou stranu neměli obávat astronomických cen za kilogram jablek. Mrazová katastrofa totiž nepostihla celý kontinent.

„Celkově je v Evropě pouze o deset procent menší zásoba jablek. Není proto důvod, aby zásadně v obchodech zdražovala. Když se podíváme do obchodů, tak proti minulým letům vzrostla cena dovozu asi o korunu padesát až dvě koruny,“ dodal Ludvík.

V Česku nadále pokračuje úbytek plochy, na níž se ovoce pěstuje. Zatímco před deseti lety obhospodařovali ovocnáři asi 18 tisíc hektarů, letos by se v případě úrody sklízelo z 10,5 hektaru. Z toho se jablka pěstují asi na půlce, na 4,7 tisíce hektaru, ubývají ale rychleji než ostatní druhy ovoce. Lepší situace je například u hrušek či švestek.

„Do roku 2020 se vysazovalo ročně kolem 400 hektarů, teď činí obměna asi 150 hektarů, ale věříme, že se nová výsadba zvýší. Každopádně ještě několik let předpokládáme propad, ale nebude tak razantní jako v posledních deseti letech,“ prorokuje Martin Ludvík. Snižování počtu sadů se navíc podle něho neprojeví v obchodech.

„Česká republika je zemí závislou na dovozu. Většina druhů mírného pásma, která se tu dají pěstovat, se k nám dováží. Jde zejména o drobné ovoce, ale i meruňky, broskve nebo hrušky. Když vezmeme jablka, tak i v běžných letech se 40-50 procent čerstvých jablek musí dovézt. Po loňské neúrodě se ale budeme pohybovat na úrovni 80 procent,“ dodal Ludvík.