Nejlepší chléb je ten s jednoduchým složením, péct domácí je spíše radost než úspora

Přesto, že letošní úroda obilí bude pravděpodobně nejhorší za posledních pět let, ceny základního pečiva zůstávají stabilní. K mírnému navýšení došlo pouze u malých pekáren.

„Ceny chleba i pečiva, pokud se tedy bavíme o cenách výrobců, jsou už od října roku 2022 víceméně konstantní. A myslím, že pekaři udělají maximum pro to, aby to tak zůstalo. Samozřejmě může docházet k občasným výkyvům maloobchodních cen, ale to je způsobeno spíše obchodní a marketingovou politikou obchodníků,“ sdělil Novinkám ředitel Svazu pekařů a cukrářů ČR Bohumil Hlavatý.

Totéž si myslí i agrární analytik Petr Havel. „Horší letošní sklizeň impulzem ke zdražení být nemůže, protože i nižší sklizeň znamená, že obilí bude dost. Důvodem by mohl být růst mezd, k tomu ale už letos většinou došlo a do nákladů se to už promítlo,“ uvedl.

Zatímco koncem roku 2023 byla průměrná cena konzumního chleba 44,30 Kč, dnes je to podle Českého statistického úřadu skoro o korunu a půl méně. V cenách základního pečiva lze tedy pozorovat mírný pokles. Nárůst poptávky je ale spíše po řemeslných chlebech z menších pekáren.

V nich také nejvíce rostly mzdy. Vyučených pekařů je v tuzemsku pouze několik stovek a s jejich nedostatkem se Česko potýká dlouhodobě. Atraktivitu oboru se proto pekárny snaží zvýšit právě postupným navyšováním platů.

„U nás je velký podíl ruční práce, kterou musíme zaplatit. Zvedají se tedy především náklady na mzdy. V letošním roce se navíc stěhujeme do nového výrobního prostoru a investovali jsme do nového vybavení. Ceny jsme proto navýšili, ale jen o pár korun.“ potvrdil Novinkám Richard Kabát, majitel pekárny Kabát.

Menší a střední pekárny, které mají pouze vlastní prodejny, samozřejmě cenově nemohou konkurovat nejlevnější kategorii pečiva v supermarketech. V obchodních řetězcích už ale zdaleka nenajdete jen rozpékané pečivo a konzumní chléb. Některé mají i své regionální dodavatele a nabídku z okolních pekáren. Rozdíl v nabídce malého pekaře a velkého supermarketu se tak postupně stírá.

Poznat kvalitu čerstvého chleba lze podle kůrky, vůně a pórovité struktury střídy. Nejdůležitější je prý ale jednoduché složení. „Hledejte takový, který obsahuje jenom mouku, vodu, sůl a žitný kvas. Jakékoliv další umělé přísady chlebu sice zvyšují trvanlivost, ale celkově ho degradují,“ řekla ředitelka sítě Antonínovo pekařství Kateřina Procházková.

To se samozřejmě netýká speciálních ingrediencí, jako jsou třeba semínka.

Složení má zásadní vliv i na to, jak dlouho chleba vydrží čerstvý. „Z mé zkušenosti nejdéle vydrží žitno-pšeničný kvasový nebo celozrnný chléb,“ dodal Hlavatý s tím, že chleba by se měl také správně skladovat. Nejlépe v bavlněné utěrce a dřevěném chlebníku.

Stejně důležité jako složení je pak i kvalita samotných ingrediencí.

„Chléb z řemeslné pekárny bude dražší, ale bude obsahovat méně ingrediencí a bude pro tělo prospěšnější a lépe stravitelný,“ uvedla Procházková.

Například řemeslná šumava o váze 800 gramů z pekárny Zrno zrnko stojí 83 korun. Skládá se z pšeničné chlebové mouky, žitného kvasu, soli, kmínu a vody. Například v supermarketu Albert stojí šumava skoro o polovinu méně, skládá se ale ze 12 ingrediencí. Jsou jimi například kukuřičná krupice nebo stabilizátor E412.

Obecně se dá říct, že čím méně ingrediencí chléb obsahuje, tím je dražší.

Z čerstvých chlebů má často nejdelší seznam toho, co obsahuje, tradiční a nejlevnější konzumní chléb. Jsou tam často nejrůznější stabilizátory, protispékavé látky či zahušťovadla.

Do domácího pečení se většina lidí nepouští kvůli finančním úsporám, ale pro radost, chuť a kvalitu.

„Kváskovému chlebu, který koupíte ve velkých obchodech, je v kynutí často pomáháno droždím. To změní chuť i přínosy fermentovaného žitného kvašení. Takový chleba je sice cenově dostupnější, ale kdo začal péct doma, většinou už se ke klasické šumavě nevrátí,“ říká Karolína Benešová, která peče domácí chléb pro svou rodinu a přátele pravidelně.

Na zmiňovaný kváskový chléb je potřeba 6 ingrediencí: žitný kvásek, žitná celozrnná mouka, pšeničná celozrnná mouka, kmín, sůl a voda. Samotné ingredience na bochník o váze zhruba jeden kilogram stojí okolo 39 korun. Pokud chce pekař chleba vylepšit třeba semínky, kefírem či ořechy, náklady stoupají.

„Celková příprava probíhá v několika fázích, mezi kterými jsou přestávky, kdy kyne kvásek i těsto. Od zadělání kvasu po hotový bochník to může trvat šest, ale i dvacet čtyři hodin. Samotná příprava trvá zhruba čtyřicet minut, pak následuje samotné pečení,“ dodává Benešová.

Z ekonomického hlediska, pokud vezmeme v potaz cenu energií a vlastního času a práce, se domácí chléb péct nevyplatí. Tou pravou odměnou jsou ale chuť a radost z výsledku vlastní práce.